Odvolání(822)
19C28/98 OSP
130605
xxxxxxxxxxxxx
sídlí na CD_19C28-98_VM_822
Krajskému soudu v
Plzni
Žalobce
: Vladimír Mičkal ing
alej Svobody 882/60 323 00 Plzeň
Advokátka :
JUDr.M.Zemanová
Žalovaný :
Město Plzeň
Perlová 3 304 29 Plzeň
Advokát
: JUDr.J.Vovsík
Soudkyně :
JUDr.A.Polednová
proti Rozsudku(783) 19C28/98-783 OSPM ze dne 04.02.2013
podle §205(2)d)e) z.99/1963 Sb.(osř)
(indexy
se vesměs shodují s čísly listů spisu, červené odkazy vedou na internet)
xxxxxxxxxxxxx
I.
Popis skutkového stavu
II.
Meritum
III. Náklady
IV. Petit
V.
Legislativa
VI.
Judikatura NS
I. (stav)
1.
OS Plzeň-město
vynesl Rozsudek(783),
kterým tento závislý
soud zamítl Návrh(760) žalobce
na zaplacení náhrady
ušlé mzdy od roku 1998 do roku 2013
ve výši 11496819Kč s
příslušenstvím,
nárokované z titulu
neplatného rozvázání pracovního poměru v roce 1998,
se zdůvodněním podle §61(2)z.65/1965 Sb.(ZP ve znění platném k
31.10.2001)
Žalobce s Rozsudkem(783) nesouhlasí a podává
proti němu Odvolání(822
head body),(792).
Žalovaný k tomu
podal toto jeho Vyjádření(795).
Žalobce využívá svého
práva dokazovat opak toho,
co má za povinnost
dokazovat žalovaný.
Kauza je publikována
na internetu zde:
http://ok1tin.webz.cz/doc10/19C28_98.htm
II.(důvody)
1.
Žalobce tvrdí, že
OSPM porušil Ústavu tím,
že porušil žalobci
jeho právo na spravedlivý proces
chráněné Listinu
lidských práv a svobod tím,
1.1
že o meritu věci
rozhodoval závislý soud,
protože přísedící tohoto
prvoinstančního soudu jmenovala do jejich funkcí
žalovaná právnická
osoba rukou jejího zastupitelstva.
Podjatost alias
zkorumpovanost soudců žalobce několikrát marně namítal.
Žalobce tedy opět
nestál před nestranným a nezávislým soudem
s odkazem na jeho
závěrečnou řeč v Protokolu(780)
ř.12 zdola
Důkazy: Výslech
svědků Pěchoučkové a Hrabáčkové (soudu známé)
Výslech primátora Baxy (soudu znám)
čl.36 Listiny lidských práv a svod
1.2
že se se vždy snažil
vyslýchat pouze žalobce a
nikdy nepřipustil reciproční
výslech žalované strany.
Žalobce proto odmítl
nechat se za této situace vyslýchat a
a tím i o 11496819Kč
Důkaz: Rozsudek(783) str.4 odst.1 11.ř.
2.
Žalobce tvrdí, že
OSPM zatížil Rozsudek(783) vadou tím,
že v něm soudkyně
Tlustá uvedla neplatnou adresu žalobce
Důkazy:
Rozsudek(783) ze dne 04.02.2013
ř.7 - stará adresa.
Protokol(779) ze dne 04.02.2013 ř.16 -
nová adresa.
3.Žalobce tvrdí, na
základě provedených důkazů
dospěl prvoinstanční
soud k nesprávnému závěru, že
a proto
Důkazy: Rozsudek(783) str.4 odst.1 5.ř. zdola
Rozsudek(783) str.4 odst.2 1.ř.
Kdyby byla pravda to,
co zde soudkyně Tlustá tvrdí,
tedy že se žalobce
vyhýbal práci a ze své výplaty
přes daňový systém
podporovat policajty
co lžou, kradou a falšují Úřední záznamy,
zkorumpované soudce, kteří to všechno kryjí
a
naverbované znalce, za které se zbaběle schovávají, (IIIUS364/13)
tak by Úřad práce
žalobce dávno vyhodil z práce pro nespolupráci.
Žalobce tvrdí, že si
hledal práci i mimo Úřad práce.
Důkazy: seznam firem
dokáže žalobce dohledat dodatečně.
3.1
Žalobce nesporně
tvrdí, že to, jestli využil nebo nevyužil svého práva
hledat si práci ještě
mimo Úřad práce,
když povinnost
hledat si práci prostřednictvím Úřadu práce splnil
nemůže býti důvodem
pro nepřiznání náhrady ušlé mzdy.
Každému soudci,
který nestudoval turbo
by měla být jasná relace mezi právem a
povinností.
Žalobce na tomto místě de facto supluje přednášku
na Právnické fakultě,
na které JUDr.J.Tlustá asi chyběla,
přísedící nevyjímaje.
Nicméně pro jistotu i pro odvolací soud :
Právo může občan
využít, povinnost musí splnit. (s odkazem na vaši Ústavu)
Problém spočívá v
tom, že justice už od pradávna
vytrubuje do světa,
že tu není od toho,
aby zkoumala
pravdivé a nepravdivé a možné a nemožné,
ale aby hájila
hmotná práva. ( viz K.Čapek: Válka s mloky)
Otázka pro soud tedy
v tomto kontextu zní :
Jaký hmotný prospěch měl žalobce z toho
že podle soudu nebylo v jeho zájmu, aby se do
práce zapojil?
4.
Žalobce tvrdí, že předmětem
tohoto odvolacího řízení
není a ani nemůže
být přezkum a rušení
nějakých pravomocných
správních rozhodnutí
vydaných v této
souvislosti Úřadem práce,
kterými nebyl
žalobce vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání.
Důkaz: nesporné
tvrzení
5.
Žalobce tvrdí, že
prvoinstanční Rozsudek(783)
porušuje princip
retroaktivity týkající
se soudem tvrzeného zájmu žalobce
pracovat či
nepracovat v současnosti a minulosti .
Žalobce tvrdí, že
prvoinstanční soud měl zkoumat měsíc po měsíci
nebo alespoň rok po
roce zda žalobce v daném období měl či neměl
právo na náhradu
ušlé mzdy.
6.
Žalobce tvrdí,(s
odkazem na výše uvedené),
že mu žalovaný
ztížil ne-li přímo znemožnil získat nové zaměstnání
a to nejméně od roku
2005 tím, že žalovaná právnická osoba
podala v této době k
OSPM likvidační Podnět
na zbavení nebo
omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům.
V rámci tohoto
15Nc1232/2005 řízení
a v příčinné
souvislosti s tím byl pak žalobce celkem 3.5 měsíce
vězněn a týrán mezi
alkoholiky a narkomany aniž by mu státní verbež
dala šanci vidět
před tím v soudní síní soudce
Chaloupkovou,
Panzerhauera a justičního vraha Šilhavého,
kteří ho k tomuto
odnětí svobody odsoudili.
Žalobce dodnes neví,
jaký trestný čin spáchal,
za který byl tímto
odnětím svobody potrestán.
Podrobný popis sledu
událostí naleznete v
http://ok1tin.webz.cz/doc10/Soudy/Zbrane/zbrpr425_US_VM.htm
http://ok1tin.webz.cz/doc10/odskpr452_body.htm
Žalobce tvrdí, že nejméně
za dobu věznění v délce 3.5 měsíce
mu náleží náhrada
ušlé mzdy IT specialisty za toto období odnětí svobody
od 15.10.2008 do
26.11.2008 a od
17.05.2010 do 12.07.2010
v
nápravných ústavech v Dobřanech a Bohnicích
ve výši (26.11.2008-15.10.2008+12.07.2010-17.05.2010)*45590/30=150447KčKontrola je zde : DayDiff1.htm
Důkazy: výslechy
svědků Chaloupkové,Pazerhausera,Poláka,Šilhavého
Rychetského, Kůrky
7.
Žalobce tvrdí, že
prvoinstanční soud
dospěl na základě
provedených důkazů k chybnému skutkovému zjištění,
že žalobci nenáleží
náhrada ušlé mzdy za období od 1988 do 2012
protože nenastoupil
do práce v okamžiku kdy Rozsudek o neplatnosti
rozvázání pracovního
poměru nabyl právní moci tedy dne 17.01.2012
Žalobce tvrdí, že
nemohl nastoupit do žádného pracovního poměru
protože už byl od
11.01.2012 v předčasném důchodu a
důchodci v
předčasném důchodu nesmějí být současně v pracovním poměru.
Důkaz: Rozhodnutí
ČSSZ z 11.01.2012
Důkaz: zákon o
předčasném důchodu (předloží advokát)
Peníze vyplacené
žalobci žalovaným považuje žalobce
za částečné plnění a
použil je na splacení dluhu
ze kterého žil v
době své nezaměstnanosti,
kterou prokazatelně zavinil
žalovaný porušením zákona. (zákoníku práce)
8. Reakce žalobce na
Vyjádření(795) žalovaného.
Žalovaný si v tomto
jeho vyjádření odporuje v tom, že
8.1
na jedné straně dodnes
zarputile a tvrdošíjně
odmítá prohlásit
tento Posudek znalkyně Škopkové,(15Nc1232/2005 OSPM)
který na něj nechal na zakázku vypracovat, za
nepravdivý a
na druhé straně se
vzpírá vyplatit žalobci náhradu ušlé mzdy.
8.2
na jedné straně
odmítl v minulosti všechny návrhy žalobce na smír a
na druhé straně se
vzpírá nahradit ušlou mzdu.
Za tohle by mu výše
uvedená znalkyně s radostí přišila
schizofrenní
rozdvojení osobnosti doprovázené paranoiou s bludy,
těžká forma.
Pochopitelně za
tučný honorář.
9. Žalovaný tvrdí,
že žalobce si mohl ve věku 47 let snadno sehnat práci,
protože byl v tomto
věku v nejproduktivnějším věku.
Důkaz : Protpkol ze
dne 13.06.2013
Žalobce tvrdí, že se
žalovaný mýlí,
protože zaměstnanec
je v nejproduktivnějším věku kolem 30ti let.
V tomto věku není
těžké sehnat práci.
Důkaz: Koho byste
jako podnikatel nejraději zaměstnali.
Sehnat práci
představuje pro člověka kolem 50ti let skutečný problém.
Důkaz: Kdo nevěří,
ať si to zkusí na vlastní kůži
9.1.
Žalobce tvrdí, že
byl nezaměstnán hlavně proto,
že byla vysoká míra nezaměstnanosti proto,
že vláda špatně vládla proto,
že platy předsedy vlády a
jemu podřízených ministrů
nijak nezávisí
na makroekonomických kritériích
jako jsou například míra nezaměstnanosti, velikost inflace,
výše daní,
růst státního dluhu, . . .
Důkazy: výslechy svědků Nečase, Kalouska, Škromacha,
Drábka,
Klause, Zemana (soudu známí)
10.
Žalobce tvrdí že
rozhodují pro náhradu ušlé mzdy je
tržní cena práce,
kterou by býval
vykonal nebýt porušení zákona žalovaným.
Žalobce v této právní
souvislosti tvrdí,
že mu vznikla škoda 11496819Kč,
že existuje příčinná
souvislost mezi jejím vznikem a porušením zákona,
a že vzniklou škodu
zavinil konkrétní viník.
Žalobce požaduje,
aby soud rozhodl předmětnou věc
nejen podle
pracovního práva ale i podle odškodňovacího práva.
11.
Odkazy na judikaturu
NS, která dává žalobci za pravdu,
jsou v odstavci VI.
III.(náklady)
Žalobce vypočítal
svoje náklady za vykonanou právnickou práci
takto naklady05.htm
Právní základ tohoto
nároku je zde :
IV.(návrh)
Žalobce se domáhá
toho, aby Rozsudek KS obsahoval tyto výroky:
1. Rozsudek(783)
19C28/98-783 OSPM ze dne 04.02.2013 se ruší.
2. Žalobci se
přiznává náhrada ušlé mzdy v tržní výši 11496819Kč
3. Žalobci se přiznává náhrada nákladů za předchozí řízení ve výši 319600Kč a
za toto odvolací řízení v rozsahu dodatečné specifikace.
V Plzni dne 05.06.2013
Vladimír Mičkal ing
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Použité symboly:
ČR Česká republika
ÚS Ústavní soud ČR
KS Krajský soud v
Plzni
OSPM Okresní soud Plzeň - město
osř z.99/1963 Sb. (Občanský
soudní řád)
ZP Zákoník práce
z.65/1965 Sb.
osř Občanský soudní řád
z.99/1963 Sb.
Listina úst.z.23/1991 Sb LISTINA ZÁKLADNÍCH
PRÁV A SVOBOD
Úmluva úst.z.209/1992 Sb. Úmluva o
ochraně lidských práv a svobod
ZMP Zastupitelstvo
města Plzně (komunální parlament)
Návrh(633)
č.l.640 ( 7454700Kč + přísl.295400Kč)
ze dne 22.0.3.2012 podaný dne 23.03.2012
Návrh(760)
č.l.762 (11496818Kč + přísl.319600Kč)
ze dne 28.01.2013 podaný dne 28.01.2013
Legislativa:
xxxxxxxxxxx
z.65/1965 Sb. (ZÁKONÍK PRÁCE)
ve znění platném k 31.10.2001
ODDÍL ČTVRT
Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru
§ 61
(1) Dal-li
zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo
zrušil-li s ním neplatně pracovní poměr
okamžitě nebo ve zkušební
době a oznámil-li zaměstnanec
zaměstnavateli, že trvá na tom, aby
ho dále
zaměstnával, jeho pracovní poměr
trvá i nadále
a zaměstnavatel je povinen
poskytnout mu náhradu mzdy. Tato
náhrada přísluší zaměstnanci ve výši
průměrného výdělku ode dne,
kdy oznámil zaměstnavateli,
že trvá na dalším zaměstnávání, až
do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní
pokračovat v práci nebo kdy
dojde k platnému skončení
pracovního poměru.
(2)
Přesahuje-li celková doba, za kterou
by měla být
zaměstnanci poskytnuta náhrada
mzdy, šest měsíců, může soud na
žádost zaměstnavatele jeho povinnost k
náhradě mzdy za další dobu
přiměřeně snížit,
popřípadě náhradu mzdy zaměstnanci vůbec
nepřiznat; soud při svém rozhodování
přihlédne zejména k tomu, zda
byl zaměstnanec mezitím jinde
zaměstnán, jakou práci tam konal
a jakého výdělku dosáhl nebo
z jakého důvodu se do práce
nezapojil.
(3) Rozvázal-li
zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak
zaměstnanec netrvá na tom, aby ho
zaměstnavatel dále zaměstnával,
platí, pokud se se
zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že
jeho pracovní poměr skončil dohodou,
a) byla-li dána neplatná výpověď,
uplynutím výpovědní doby,
b) byl-li pracovní
poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve
zkušební době,
dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením
skončit; v těchto
případech má zaměstnanec nárok na náhradu
mzdy ve výši průměrného
výdělku za dobu výpovědní doby.
z.262/2006
(Zákoník práce)
ve znění platném do 31.12.2012
z.262/2006 (Zákoník práce)
ve znění platném od 1.1.2013
z.99/1963 Sb.(osř)
(2) Odvolání proti rozsudku nebo usnesení,
jímž bylo rozhodnuto ve věci samé,
lze odůvodnit jen tím, že
d) soud prvního stupně neúplně zjistil
skutkový stav věci,
neboť neprovedl navržené důkazy
potřebné k prokázání rozhodných skutečností,
e) soud prvního stupně dospěl na základě
provedených důkazů
k nesprávným skutkovým
zjištěním,
úz.23/1991 Sb. (LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD)
(1) Každý se může domáhat stanoveným
postupem svého práva u
nezávislého a nestranného soudu.
Keywords:
Náhrada mzdy z neplatného rozvázání
pracovního poměru
§ 241a nesprávné právní posouzení
Dovolání se odmítá
Podle
této judikatury
NS:
S účinností od 1. 1.
2013 lze dovolání podat jen
z jednoho jediného důvodu,
že
rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na NESPRÁVNÉM PRÁVNÍM POSOUZENÍ VĚCI.
Jinými
slovy řečeno, důvod dovolání může spočívat v tom,
že
odvolací soud na daný případ použil nesprávný právní předpis,
nebo
že odvolací soud sice použil správný právní předpis,
ale
nesprávně jej vyložil nebo jej na daný případ nesprávně aplikoval.
Rozhodnutí
soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o.
s. ř.] i tehdy,
jestliže z odůvodnění písemného vyhotovení
rozsudku nelze
(např.
pro úplnou nebo částečnou absenci právně významných skutkových zjištění
anebo
pro vnitřní rozpor významných dílčích skutkových zjištění ve vztahu k závěru o
skutkovém stavu) zjistit,
na
základě jakého skutkového stavu soud vlastně přistoupil k aplikaci příslušné
právní normy (k právnímu posouzení věci).
S účinností do
31. 12. 2012
šlo odvolání podat z těchto
důvodů
1. VADY ŘIZENÍ. Řízení, které
předcházelo vydání dovoláním napadeného rozhodnutí, bylo postiženo vadou
(vadami), která mohla mít za následek to, že odvolací soud ve věci samé
nesprávně rozhodl. Jedná se o tzv. vady řízení. Nejvyšší soud se vadami
řízení zabývá až tehdy, shledá-li dovolání přípustným, a to i z úřední
povinnosti; to znamená i tehdy, jestliže dovolatel takové vady ve svém dovolání
nenamítal.
2. NESPRÁVNÉ PRÁVNÍ POSOUZENÍ VĚCI. Jedná se o takové případy, v nichž
odvolací soud na daný případ použije nesprávný právní předpis, nebo v nichž
odvolací soud sice použije správný právní předpis, ale nesprávně jej vyloží
nebo jej na daný případ nesprávně aplikuje. Jedná se čistě o právní otázky, a
proto je nezbytné, aby za dovolatele s Nejvyšším soudem komunikovala osoba s
právnickým vzdělání (zpravidla advokát).
3. NESPRÁVNÁ SKUTKOVÁ ZJIŠTĚNÍ. Dovolání lze odůvodnit i tak, že
odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu, který ale
neměl oporou v provedeném dokazování. Nejvyšší soud však k tomuto důvodu
přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) nebo
písm. b) OSŘ (viz výše). Nelze tedy takto odůvodnit dovolání, jehož přípustnost
je možno založit jen pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí odvolacího
soudu.
21 Cdo 3966/2013 zam
21 Cdo 4352/2013 zam
21 Cdo 3035/2013 zam
Nejvyšší soud České
republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
18.2.2013 č.j. 16 Co 450/2011-288
podle ustanovení §
243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť
jednak neobsahuje údaje o tom, v čem
dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst.2 o.s.ř.),
jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod,
než který je uveden v
ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř., a v
dovolacím řízení tedy nelze pro uvedené nedostatky pokračovat.
21 Cdo 3245/2013 část zam
21 Cdo 2690/2013 zam
Nejvyšší soud České
republiky dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2.
5. 2013, č. j. 24 Co 181/2013-142,
podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.
s. ř. odmítl, neboť
neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel
spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.),
a byl v něm uplatněn
jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení proto
nelze pokračovat.
21 Cdo 2629/2013 zam
21 Cdo 2483/2013 zam
21 Cdo 2035/2013 zam
Nejvyšší soud České
republiky dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
22.1.2013 č.j. 16 Co 219/2012-94 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první
o.s.ř. odmítl, neboť jednak neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje
splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a
odst.2 o.s.ř.), jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je
uveden v ustanovení § 241a odst. 1
o.s.ř., a v dovolacím řízení tedy nelze pro uvedené nedostatky pokračovat.
Nejvyšší soud České
republiky dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
28.1.2013 č.j. 23 Co 466/2012-125 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první
o.s.ř. odmítl, neboť jednak neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje
splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a
odst. 2 o.s.ř.), jednak v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je
uveden v ustanovení § 241a odst. 1
o.s.ř., a v dovolacím řízení tedy nelze pro uvedené nedostatky pokračovat.
Nejvyšší soud České
republiky dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích
– pobočky v Táboře ze dne 8. 3. 2013 č. j. 15 Co 22/2013-167 podle ustanovení §
243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť jednak neobsahuje údaje o tom, v
čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), jednak v něm byl uplatněn
jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a pro tyto nedostatky nelze
v dovolacím řízení pokračovat.
21
Cdo 1775/2013 zam vady
21 Cdo 1760/2013
21 Cdo 1476/2013 zam
Nejvyšší soud České
republiky dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne
4.2.2013 č.j. 15 Co 675/2012-157 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první
o.s.ř. odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění
předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a
odst. 2 o.s.ř.), a byl v něm uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden
v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř., a v
dovolacím řízení tedy nelze pro uvedené nedostatky pokračovat.
21 Cdo 632/2013 zruš
Vychopeň
21 Cdo 3862/2012 část zam
21 Cdo 3310/2012 zam
Z uvedeného vyplývá, že
rozsudek odvolacího soudu je z hlediska
uplatněných dovolacích důvodů správný.
Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl
postižen některou z vad uvedených v
ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v
§ 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou (další) vadou,
která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
Nejvyšší soud České
republiky dovolání žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před
středníkem o. s. ř. zamítl.
21 Cdo 1573/2012 zam
Z
uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu
správný. Protože nebylo zjištěno,
že by byl postižen některou z
vad, uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b)
o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve
věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného podle ustanovení § 243b
odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
21 Cdo 268/2012 část zam
21Cdo 1511/2011 zam
21 Cdo 632/2013 přijata
Vychopeň
21Cdo 628/2011 zam
21Cdo 22/2011 zam,odm
Dovolání žalované proti výroku rozsudku
krajského soudu, kterým byl změněn rozsudek okresního soudu tak, že žalované
byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 156.429,- Kč, se zamítá; v
dalším se dovolání žalované odmítá.