Back
Odvolání k (199) č.j.19C28/98 O 020926 listů 14 list 1
xxxxxxxxxx
Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím
Okresního soudu v Plzni - město
Žalobce : Vladimír Mičkal ing
Kotíkovská 42 323 17 Plzeň
Žalovaný: Město Plzeň
Městská policie
Perlová 3 304 29 Plzeň
zastupovaný JUDr.J.Vovsíkem
I.
OS vydal dne 16.7.2002 rozsudek 19C28/98-172 ,kterým zamítl
návrh žalobce na určení neplatnosti výpovědi dané žalobci
dne 23.3.1998 a náhradu průměrné mzdy ve výši 4x12x15000=720000Kč.
OS dále uložil žalobci povinnost zaplatit
JUDr.J.Vovsíkovi částku ve výši 8600Kč.
Proti tomuto rozsudku se žalobce v plném rozsahu odvolává
protože s ním nesouhlasí.
Řízení před soudem prvního stupně bylo postiženo těžkými vadami,
které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé.
Soudkyně OS JUDr.J.Tlustá se zcela nezakrytě postavila
zcela na stranu žalovanou,přičemž neprovedla,zkreslila nebo zcela
ignorovala všechny důkazy a fakta svědčící ve prospěch žalobce ,
úmyslně nepopsala ve svém rozsudku pravdivě skutkový stav věcí,
zkreslila důkazy a protokol z posledním jednání dne 16.7.2002.
Soudkyně JUDr.J.Tlustá je tím důvodně podezřelá,že
naplnila skutkovou podstatu trestného činu
zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158 Trestního zákona
proto,že prokazatelně vědomě a tedy úmyslně
vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu,protože se zcela
postavila jako závislý soudce a veřejný činitel na stranu žalovanou,
nesplnila své povinnosti vyplývající z jejích pravomocí a to vše
s úmyslem způsobit žalobci značnou škodu a to nejméně 720000Kč a
opatřit tím sobě nebo jinému značný majetkový prospěch.
Legislativa: 140/1961 Sb.
Trestní zákon
ODDÍL DRUHÝ
Trestné činy veřejných činitelů
§ 158
Zneužívání pravomoci veřejného činitele
(1) Veřejný činitel, který v úmyslu způsobit jinému škodu
anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z jeho pravomoci,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo
zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel
potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému
značný prospěch,nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu nebo jiný zvlášť
závažný následek.
O 020926 listů 14 list 2
Ústava ČR
Hlava čtvrtá
Moc soudní
Článek 81
Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.
Článek 82
(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí.
Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
(2) Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu;
Článek 95
(2) Dojde-li soud k závěru, že zákon,
jehož má být při řešení věci použito,
je v rozporu s ústavním zákonem, předloží věc Ústavnímu soudu.
Článek 96
(1) Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.
II.
Žalobce pokládá za svou povinnost nejprve oznámit že:
1.
Žalobce souběžně s tímto odvoláním (tedy po skončení řízení u OS )
podává na JUDr.J.Tlustou trestní oznámení podle par.§ 158 a
další řízení ve věci č.j.19C28/98 u KS je nucen vést také proti
soudkyni OS Plzeň město JUDr.J.Tlusté tak,jako by byla členem
právnické osoby Město Plzeň,tedy strany žalované.
2.
Žalobce již nyní vymáhá na JUDr.J.Tlusté částku 2701000Kč za to ,že
v tomto sporu označila v jedné své obsílce chybně stranu žalovanou.
Udělala tedy stejnou chybu,
za kterou žalobce potrestala v minulosti v jiném řízení tak,
že mu způsobila těžkou újmu a škodu.
Toto své profesní selhání však nehodlá nijak dobrovolně odčinit.
3.
Soudkyně JUDr.J.Tlustá zcela neprofesionálně možná účelově
míchá v odstavcích svého rozsudku
popis skutkového stavu věci,tvrzení a výroky stran sporu
se svými vlastními názory a dojmy .
Žalobce tak pořádně neví k čemu se má správně odvolávat.
4.
Žalobce si náhodou všiml až nyní toho,že
přísedící OS se jmenuje Jiří Šlauf a
spolupachtel (nyní vězeň) ,který se před několika roky
vloupal do domu žalobce a ukradl mu počítač se jmenuje Pavel Šlauf.
5.
Dnem 23.9.2002 počínaje, už žalobce nevěří žádným soudcům ČR
do doby něž se alespoň u jediného ukáže opak,
že jsou nestranní,nezávislí a slušní lidé i když se tak tváří a
veškeré soudní procesy,do kterých byl zavlečen,
povede zároveň proti nim a jejich státu,který není jeho státem.
III. O 020926 listů 14 list 3
Odvolací důvody
Co se týče formálních náležitostí výpovědi ale i samotného rozsudku
1.
JUDr.J.Tlustá ve svém rozsudku úmyslně chybně tvrdí,že
„výpověď,která byla žalobci dána splňuje formální náležitosti
dané zákoníkem práce „
Žalobce dokazuje,že nesplňuje a JUDr.J.Tlustá tím pádem lže.
Především,není ale podle podle Zákoníku práce má být ,
na první pohled z textu výpovědi jednoznačně zřejmé
kdo komu vlastně výpověď dává když,
advokátní kancelář Vovsík,Rosch,Kocina a spol
na svém hkavičkovém papíru v první větě své výpovědi č.010013 tvrdí
„Rozvazujeme s vámi pracovní poměr ... „ a
jméno toho s kým pracovní poměr vlastně tato adv. kancelář rozvazuje
se v textu její výpovědi už nikde dále nevyskytuje.
Žalobce však u této organizace nikdy nepracoval.
Svojí výpověď si pak tato kancelář nechala podepsat
panem občanem Martinem Pytlíkem z Plzně.
Správná formulace žalovaného tedy měla např. znít
„Město Plzeň rozvazuje pracovní poměr s panem Vladimírem Mičkalem ing„
a pod text výpovědi (na svém a ne cizím hlavičkovém papíru)
se měla tato právnická osoba podepsat předepsaným způsobem tak,
že se pod něj měl podepsat nějaký její k tomu oprávněný člen a
připojit k tomu její razítko. D ů k a z y :
JUDr.J.Tlustá také dala na svůj rozsudek razítko OS a
žalobce neví proč by to jinak dělala kdyby ze zákona nemusela.
Na druhé staně se ale zase žalobci pod svůj rozsudek pro jistotu nepodepsala. Místo ní se mu na něj podepsala paní Šimandlová.
Žalobce ale musí vždy dávat soudu podle par.42 osř
podepsané originály podání a nepodepsané kopie si může odnášet domů,
ne naopak ! Za správnost rozsudku pak
odpovídá paní Šimandlová JUDr.J.Tlusté a ne žalobci.
Podpis p.Šimandlové nemá na rozsudku doručeném žalobci co dělat.
Paní Šimandlová vůči žalobci žádnou odpovědnost danou zákonem nenese.
Žalobce se nikdy nepodřídí justiční zvůli,
nepodřídí se rozsudku nepodepsanému JUDr.J.Tlustou
hodlá i do budoucnosti zabránit tomu aby
zase někdy mohli nějací zkorumpovaní vysocí státní úředníci
naložit kompromitující materiály se svými podpisy do pytlů
a pak je spálil někde v kotelnách jako tomu bylo v r.1989-90.
Je vidět, že
zákony které platí pro JUDr.J.Tlustou neplatí pro žalobce a naopak.
Stát JUDr.J.Tlusté proto není státem žalobce.
Žalobce tedy v tomto bodě odstavci dokázal,že
výpověď nemá zákonem předepsanou formu,
není jednoznačně určeno, kdo komu dává výpověď a
není zákonem předepsaným způsobem žalovanou právnickou osobou podepsána.
Žalobce v tomto bodě součaně prokázal JUDr.J.Tlusté trestnou činnost
když vědomě a tedy umyslně
přehlédla to čeho si měla všimnout a to i bez návrhu.
Tento jediný důkaz sám o sobě už stačí k tomu aby jakýkoliv
nezávislý ,nestranný a profesně dostatečně gramotný soudce
prohlásil tuto výpověď za neplatnou.
Nicméně žalobce uvádí další důkazy za předpokladu
jakoby žalovaný výpověď žalobci dal i když
v tomto odstavci dokázal,že tomu tak ve skutečnosti nebylo.
O 020926 listů 14 list 4
2.
JUDr.J.Tlustá vědomě,tedy úmyslně pochybila, když ve svém rozsudku
nezkoumala další podmínkou platnosti výpovědi,kterou je podle:
Legislativa: Zákoník práce
65/1965 Sb.
§ 59
Účast odborových orgánů při rozvázání
pracovního poměru
(1) Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je
zaměstnavatel povinen předem projednat s příslušným
odborovým orgánem.
JUDr.J.Vovsík úmyslně nesdělil, komu patří oba nečitelné podpisy pod
pod razítkem odborového orgánu žalovaného na výpovědi a
JUDr.J.Tlustá nepřipustila výslech těchto svědků.
K tomu mohli mít oba jen jeden důvod:
Žalovaný neprojednal to, co projednat podle zákona měl.
Žalobce dokázal, že žalovaný porušil Zákoník práce a
nesplnil výše uvedenou podmínku nutnou pro platnost výpovědi.
Žalobce v tomto bodě současně prokázal JUDr.J.Tlusté trestnou činnost
když vědomě a tedy úmyslně poškodila žalobce, protože
nekonala tak, jak konat měla a to i bez návrhu.
Tento jediný důkaz sám o sobě také stačí k tomu aby jakýkoliv
nezávislý ,nestranný a profesně dostatečně gramotný soudce
prohlásil tuto výpověď za neplatnou.
Nicméně žalobce uvádí další.
O 020926 listů 14 list 5
3.
JUDr.J.Tlustá vědomě,tedy úmyslně pochybila,když ve svém rozsudku
nezkoumala další podmínkou platnosti výpovědi,kterou je podle:
Legislativa: Zákoník práce
65/1965 Sb.
Výpověď daná zaměstnavatelem
§ 46
(3) Pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze
okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci
výpověď pouze ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu
k výpovědi dověděl.
Žalovaný dal žalobci výpověď 23.3.1998
přičemž o prvním a podle samotné JUDr.J.Tlusté hlavním
výpovědním důvodu se oficiálně dozvěděl
podle rozhodnutí ČTÚ č.j.16516797-634 IIvyř. dne 11.12.1997.
Žalovaný evidentně přetáhl předepsanou lhůtu o více než měsíc.
Žalobce dokázal, že žalovaný porušil Zákoník práce a
nesplnil výše uvedenou podmínku nutnou pro platnost výpovědi.
Žalobce také v tomto bodě prokázal JUDr.J.Tlusté trestnou činnost,
když vědomě a tedy úmyslně poškodila žalobce protože
nekonala tak, jak konat měla a to i bez návrhu.
Tento jediný důkaz sám o sobě také
stačí k tomu, aby výpověď jako celek nebyla platná.
Nicméně žalobce uvádí další.
O 020926 listů 14 list 6
4.
JUDr.J.Tlustá vědomě,tedy úmyslně pochybila,
když si ve svém rozsudku chybně a ve svůj prospěch vyložila
podmínkou vázané ust. par 46 (1) f) ZP.
Z logiky věci vyplývá,že jestliže např. zaměstnanec
chodí pozdě do práce ,upozorní ho zaměstnavatel na možnost
výpovědi z důvodu že chodí pozdě do práce proto,
aby se mohl polepšit a začít chodit včas do práce a
když se zaměstnanec nepolepší a potom opět
třikrát přijde pozdě do práce během půl roku
pak mu zaměstnavatel může dát výpověď a to
ve lhůtě do dvou měsíců od jeho posledního pozdního příchodu do práce.
Je naprosto nemyslitelné, aby zaměstnanec,který vyrobí např. zmetek
byl vyhozen z důvodu,že chodí pozdě do práce.
Zákoník práce je zde totiž od toho aby chránil zaměstnance.
Proto zaměstnavatel musí zaměstnance na ty důvody, pro které
chce zaměstnance vyhodit podle par.46 1)f.ZP předem upozornit.
Nemůže ho vyhodit z jiných důvodů nebo bezdůvodně.
Žalovaný se tuto zákonem předepsanou podmínku par.46 1)f.ZP
snažil splnit tím, že dne 15.1.1998 zaslal žalobci
přípis, ve kterém mu opakovaně připomíná pracovní povinnosti
a hrozil mu z toho důvodu výpovědí.
Žalovaný však žalobci opakovaně nikdy nic nepřipomínal.
Jedná se o neplatný právní úkon,protože přípis obsahuje lživý výrok.
Žalobce se už v té době bránil
podáním žaloby o zrušení připomenutí pracovních povinností u OS.
Tato žaloba je založena ve spisu 19C28/98 ,ale jako by nebyla,
protože se o ní JUDr.J.Tlustá ve svém rozsudku úmyslně vůbec nezmiňuje.
Žalobce dokázal, že JUDr.J.Tlustá profesně selhala,
když přehlédla,že žalovaný porušil Zákoník práce a
nesplnil podmínku par.46 1) f.nutnou pro platnost výpovědi,
když ho žalovaný předem nijak neupozornil na možnost výpovědi
a to ani z jediného důvodu, které potom ve výpovědi použil.
JUDr.J.Tlustá nekonala tak, jak měla a to i bez návrhu konat.
Tento jediný důkaz sám o sobě také
stačí k tomu, aby výpověď nebyla platná.
5.
Odpůrce namítá, že stranou sporu byla v
žalobě o neplatnost výpovědi označena osoba Město Plzeň.
Rozsudek OS však označuje tuto stranu jako Statutární Město Plzeň.
JUDr.J.Tlustá udělala někde chybu.
Buď měla žalobu zamítnout z důvodu,
že je chybně označená jedna strana sporu nebo sama chybně ve svém
rozsudku označila tuto stranu sporu,nebo měla tuto
skutečnost ve svém rozsudku nějak vysvětlit.
O 020926 listů 14 list 7
IV.
Co se týče výpovědních důvodů
1.Způsobená škoda 12000Kč
JUDr.J.Tlustá chybně tvrdí,že tento výpovědní důvod byl naplněn.
JUDr.J.Tlustá stejně jako JUDr.M.Ungr
vědomě tedy úmyslně nepopsala pravdivě skutkový stav který zní:
Ve věci 28C38/98 proběhlo soudní řízení na jehož konci
KS v čele s JUDr.M.Ungrem odsoudil žalobce k zaplacení
12000Kč žalovanému a 21425Kč JUDr.J.Vovsíkovi.
V tomto řízení a i v předchozím správním řízení
neměl žalobce žádnou možnost se bránit a proto spor prohrál.
Proti porušení jeho základních práv chráněných Ústavou
podal ústavní stížnost č.j. 20/02 k Ústavnímu soudu v Brně..
JUDr.J.Tlustá tento fakt ignorovala.
Požadovala sice na žalobci její kopii,ale nesdělila,k čemu ji potřebuje.
Žalobce pojal podezření,že JUDr.J.Tlustá sleduje nějaké nekalé cíle.
Žalobce sděluje,že všichni soudci,kteří
o tomto justičním omylu věděli, budou nuceni rezignovat a
JUDr.J.Vovsík přijde o svou advokátní licenci.
Tato zem nepotřebuje další Vaše a Urválky.
Žalobce dokázal,že první výpovědní důvod nebyl naplněn,
neboť o věci jedná nebo bude jednat Ústavní soud.
O 020926 listů 14 list 8
2. Neuposlechnutí příkazu nadřízeného.
JUDr.J.Tlustá v tomto bodě těžce pochybila,když vědomě tedy úmyslně
konala v neprospěch žalobce s cílem poškodit ho a
naplnila tak měrou vrchovatou skutkovou podstatu
trestného činu zneužití pravomoci podle par.158 Trz
Vědomě tedy úmyslně připustila,aby o porušení pracovní kázně
nesplněním nějakého příkazu rozhodoval
někdo jiný než ten,kdo příkaz vydal.
Příkaz žalobci vydal jeho přímý nadřízený pan Kvěch a
o porušení pracovní kázně rozhodl pan Sládek.
Jedině pan Kvěch měl ale výsostné právo rozhodnout jestli
nesplnění jeho příkazu je či není porušením pracovní kázně,
navíc zakládající důvod k výpovědi.
Pan Sládek tedy mohl konat teprve na návrh pana Kvěcha,
když pro jistotu nevydal příslušný sporný příkaz osobně a
ne vodit pana Kvěcha jako nějakou loutku po jevišti.
Pan Kvěch není počítačový ale ekonomický odborník!.
Pan Kvěch počínání žalobce podle par.171 ZP nekvalifikoval
jako porušení pracovní kázně navíc takové,které by zakládalo
důvod k rozvázání pracovního poměru se žalobcem.
Naopak, s navrhovanými variantami řešení souhlasil,
sice ne s úplně všemi, ale i to stačí
k tomu,aby nikdo kromě JUDr.J.Tlusté nemohl postup žalobce
při nejlepší vůli považovat za porušování pracovní kázně.
Jedním z navrhovaných řešení byl nákup nových počítačů.
Žalobce na to měl v r. 1997 z rozpočtu přislíbenou částku 200000Kč
Tyto peníze nedostal a neví proč.
Žalobce marně JUDr.J.Tlusté dokazoval,že v rozporu se Zákoníkem práce
a dobrými mravy prostřednictvím pana Kvěcha
dostal právě proto nesplnitelný příkaz,
aby ho žalovaný mohl vyhodit z práce z důvodů jiných než těch,
které připouští zákoník práce.
JUDr.J.Tlustá toto ve svém rozsudku vědomě tedy úmyslně připouští.
Důkazem toho je skutečnost,že žalovaný
pracovní místo po žalobci de facto zrušil.
O 020926 listů 14 list 9
Žalobce tedy marně dokazuje rozhodující skutečnosti :
Kdyby se panu Sládkovi podařilo sebrat žalobci
zcela v rozporu s par. 170 ZP jemu jako správci sítí
jeho správcovský servisní počítač, byl by žalobce ztracen.
Vzápětí samozřejmě také zcela podle očekávání dostal žalobce
přímo od pana Sládka úkol spočívající v tak rozsáhlé analýze
dat spojených s vysílačkami a jejich bateriemi za tak krátký čas,
že by úkol nebyl býval schopen s nějakým cizím počítačem splnit.
Žalobce však úkol splnil (napsal při tom program) a to tak že
přinutil pana Sládka dne 28.1.1998 doslovně prohlásit, že je spokojen.
Servisní počítač žalobce „nepadal„,bylo na něj spolehnutí
měl hlavně dostatečné HD, FD CD RAM speciální desky, ovladače,
nainstalované programy ,speciálně nakonfigurované oper.systemy
databanky dat, zejména evidenci 100 vysílaček každá za 20.000.-Kč
a dalšího materiálu, za který nesl velkou hmotnou odpovědnost,
Ztrátu některé z obíhajících vysílaček,by žalobce samozřejmě
musel zaplatit a o to žalovanému šlo. Bylo naprosto vyloučené,
aby žalobce dal z ruky tento počítač a pan Sládek to dobře věděl .
Jsou směšné argumenty JUDr.J.Tlusté, že se žalobce mohl domáhat
u pana Sládka nějaké změny pracovní smlouvy,náplně či zařazení,
když jeho cílem bylo donutit žalobce aby dobrovolně odešel.
Ostatně pan Sládek žalobci v prosinci 1997 vysloveně řekl
„Buď dáte výpověď nebo zaplatíte 12.000Kč.„
Kdyby žalobce výpověď dal,pak by škodu 12000Kč nezpůsobil.
Žalobce tuto do tváře hozenou rukavici zvedl a byl
zvědav, jaké nové dosud nepoznané špinavosti pan Sládek vymyslí.
Ten ale nic nového nevymyslel.
Legislativa: Zákoník práce
65/1965 Sb.
Předcházení škodám
§ 170
(1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům
takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly
bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit
opatření k jejich odstranění.
§ 171
(1) Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke
škodám na zdraví a majetku ani k bezdůvodnému obohacení na úkor
společnosti nebo jednotlivce. Hrozí-li škoda, je povinen na ni
zaměstnanec upozornit vedoucí zaměstnance.
Žalobce prokázal, že jednal zcela v souladu s ust. par 171 ZP
naopak ,že žalovaný jednal zcela v protikladu s ust. par 170 ZP.
Žalobce dokázal,že druhý výpovědní nebyl naplněn
protože JUDr.J.Tlustá vědomě a tedy úmyslně
chybně vyhodnotila důkazy a došla proto k chybným skutkovým zjištěním.
Současně také prokázal JUDr.J.Tlusté v tomto bodě trestnou činnost,
když vědomě a tedy úmyslně poškodila žalobce, protože
nekonala tak, jak konat měla a to i bez návrhu.
Tento jediný důkaz sám o sobě také
stačí k tomu, aby výpověď jako celek nebyla platná.
Nicméně žalobce uvádí další.
O 020926 listů 14 list 10
3.Nesplnění úkolu
JUDr.J.Tlustá v tomto bodě opět pochybila, když vědomě, tedy úmyslně
konala v neprospěch žalobce s cílem poškodit ho a
naplnila tak měrou vrchovatou skutkovou podstatu
trestného činu zneužití pravomoci podle par.158 TrZ.
JUDr.J.Tlustá vědomě tedy úmyslně přehlédla důkaz,
kterého se žalobce ve své žalobě o neplatnost výpovědi dovolává
a kterým je list s podpisy strážníků.
JUDr.J.Tlustá především ve svém rozsudku vůbec
nezdůvodňuje, jak je možné,že tu skutečnost, že ti samí strážníci
na jedné straně písemně tvrdí, že poučeni nebyli a na
druhé straně tvrdí a svým podpisem potvrzují, že poučeni byli,
vykládá tak,že žalobce porušil pracovní kázeň.
JUDr.J.Tlustá vědomě tedy úmyslně manipuluje s pojmy
proškolení,přezkoušení,poučení v neprospěch žalobce.
Nezvratitelným faktem zůstává, že žalobce postupovat přesně podle
par.22 a par 23 216/1980 VFMS a ověřoval, zda jsou všichni
strážníci schopni v souladu s telekomunikačním zákonem
používat vysílací techniku,zda umějí správně navázat i ukončit spojení,
zda umějí hláskovací abecedu,že svojí vysílačku nesmějí nikomu
půjčovat a další věci.
Legislativa:
Směrnice 12/95
Článek VII.
Každý nově příchozí strážník je z radioprovozu proškolen a přezkoušen
během nástupního kurzu.
Žalobce nezjišťoval,kde strážníci požadované znalosti získali.
Legislativní předpis není složitý a i
ovládání mobilního telefonu je daleko složitější.
Pokud žalobce zjistil u strážníků nějaké mezery
ve znalostech a schopnostech, na místě je odstraňoval formou,
kterou JUDr.J.Tlustá může klidně nazvat proškolení či poučení.
Žalobce vydával strážníkům zákonem předepsané potvrzení a
strážníci potvrzovali žalobci svým podpisem, že jsou poučeni,
že je jim vše jasné a nemají žádných dotazů.
Žalobce potvrzuje,že neověřoval,zda strážníci znají
způsob vysílání na principu scanner.
Žalobce naprosto nezajímá,jestli se nějaký strážník špatně vyspal a
druhý nebo další den zapomněl to, co první den podepsal, že zná .
Žalobce naprosto nezajímá ani to,
co a proč strážnice Telešmuková a další panu Sládkovi podepsali,
ani to, jestli tak učinili dobrovolně nebo pod nátlakem.
Žalobce dokázal,že ani třetí výpovědní důvod nebyl naplněn,
protože JUDr.J.Tlustá vědomě a tedy úmyslně
chybně vyhodnotila důkazy a došla pak k chybným skutkovým zjištěním.
Současně také prokázal JUDr.J.Tlusté v tomto bodě trestnou činnost,
když vědomě a tedy úmyslně poškodila žalobce, protože
nekonala tak, jak podle zákona konat měla a to i bez návrhu.
Tento jediný důkaz také sám o sobě
stačí k tomu aby výpověď jako celek nebyla platná.
O 020926 listů 14 list 11
V.
Genese
Žalobce musí na tomto místě sdělit to,
co mu až nyní s hrůzou došlo, když hledal informace v sítích.
Na přelomu r.1997-1998 probíhal u Městské policie zjevně boj o moc.
27.11.1997 odvolala Rada města Plzně na své 77.schůzi
výkonného velitele Městské policie Plzeň pana V.Zíku
z funkce na jeho vlastní žádost!
Důkaz: výpis z internetu
26.11.1997 přepadla žalobce na jeho pracovišti kontrola takovým
způsobem,že neměl žádnou šanci.
Žalobce by rád věřil,že tohle byla pouhá náhoda.
Žalovaný donutil pana Zíku aby se dobrovolně vzdal své funkce
a následně ho donutil, aby dobrovolně rozvázal pracovní poměr.
Všichni pracovníci,co něco věděli nebo mohli vědět,
se stali zjevně nepohodlnými.
Žalobce jako správce informačních sítí ale
nemá nejmenší tušení, co se tehdy vlastně v zákulisí MP dělo .
Pan Sládek pak donutil dobrovolně rozvázat pracovní poměr
také sekretářku pana Zíky pí.J.Brokešovou.
Ta se zjevně ničím neprovinila a odcházela údajně se slzami v očích.
VI.
Co se týče odvolání do výroku o nákladech řízení
JUDr.J.Tlustá v tomto bodě opět profesně selhala,když odsoudila
žalobce k zaplacení 8500Kč JUDr.J.Vovsíkovi do tří dnů
Legislativa
99/1963 Sb.
Občanský soudní řád
§ 160
(1) Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit
do tří dnů od právní moci rozsudku nebo,
soud může určit lhůtu delší nebo stanovit,
že peněžité plnění se může stát ve splátkách,
jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
JUDr.J.Tlustá nijak nevysvětlila rozpor mezi tím,že
na jedné straně osvobodila žalobce od placení soudních poplatků,
na druhé straně odsoudila žalobce k zaplacení 8600Kč JUDr.J.Vovsíkovi
do tří dnů ,když mohla peněžité plnění stanovit ve splátkách.
JUDr.J.Tlusté je prokazatelně známo ,že jediným příjem žalobce
je jeho příjem ze sociálního pojištění ve výši 3120Kč/měs.
JUDr.J.Tlustá vědomě tedy úmyslně poškodila žalobce tím,
že mu stanovila takovou povinnost,kterou není schopen splnit
přesto,že mu mohla v souladu se zákonem tutéž povinnost uložit
takovým způsobem ,aby ji splnit mohl .
O 020926 listů 14 list 12
VII.
Co se týče provedení důkazů
1.
JUDr.J.Tlustá pochybila,když nepřipustila jako důkaz
neplatnosti výpovědi výslech JUDr.J.Vovsíka se zdůvodněním,že
strážník Poncar nezprostil JUDr.J.Vovsíka mlčenlivosti.
Neuvedla při tom podle jakého zákona takto rozhodla.
Žalobce žádal výslech JUDr.J.Vovsíka
jako člena žalované právnické osoby .
Legislativa:
Organizační řád MP Plzeň
schválený radou Města Plzně dne 21.10.1995
Část II.
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MĚSTSKÉ POLICIE
2) Městskou policii tvoří :
a)velitelství městské policie
ad a) velitelství se člení na následující celky :
1) oddělení vedení
- právník
Část III.3.
PRÁVNÍK
1.Je podřízen veliteli MP
2.Zajišťuje právní podklady
3.Vykonává zejména tyto činnosti
- zastupuje organizaci v právních sporech
- vykonává právní poradnu pro strážníky ve služebních záležitostech
- podílí se na školení nových uchazečů a doškolování strážníků
- zpracovává návrhy interních směrnic
- vypracovává metodické pokyny k postupu strážníků
- metodicky řídí inspekční strážníky
- eviduje a seznamuje všechna oddělení MP s novými právními
předpisy,jejich novelami a zajišťuje jejich distribuci
- v případě potřeby se podílí na výuce strážníků
- vykonává další činnost podle požadavků velitele MP
JUDr.J.Vovsík bezesporu je tím právníkem který vykonává
výše uvedenou činnost, protože žádný jiný právník u MP není a
JUDr.J.Vovsík proto nemusí být zbavován mlčenlivosti
stejně jako ostatní vyslýchaní členové žalované právnické osoby.
Žalobce trvá na provedení tohoto důkazu.
Žalobce dokázal,že JUDr.J.Tlustá neprovedla důkaz, protože
žalovaný sám sebe nezprostil mlčenlivosti !.
2.
JUDr.J.Tlustá profesně selhala,když nepřipustila jako důkaz
neplatnosti výpovědi výslech svědka primátora ing J.Šnebergera
mimo jiné z důvodu,že by se řízení protahovalo !.
Současný,nikoliv minulý primátor nebo pan Pytlík u Plzně
je v současnosti tou odpovědnou osobou, která měla být vyslechnuta.
Žalobce trvá na provedení všech navrhovaných důkazů.
O 020926 listů 14 list 13
VIII.
Co se týče nároků žalobce.
Žalobce uplatňuje nárok na náhradu ušlé průměrné mzdy
za období od 1.7.1998 zatím do 1.7.2002
ve výši přibližně 4x12x15000Kč = 720000Kč
kde 15000Kč je průměrný plat v ČR,kterého by žalobce jinak dosahoval.
Žalobce uplatňuje dále nárok na náhradu nákladů řízení před
soudem prvního stupně ve výši 8500Kč.
Žalobce uplatňuje dále nárok na náhradu nákladů řízení před
soudem druhého stupně ve výši 6100Kč.
Žalobce uplatňuje svoje Ústavou zaručené právo
na rovnost obou stran před soudem i
co se týče přibližné rovnosti nákladů.
Je zcela vyloučeno aby jedna strana měla náklady řádu tisíce Kč
a druhá řádu desítky Kč (např. jízdné za tramvaj),
když obě dělali přibližně stejné procesní úkony.
IX.
K provedeným důkazům.
Žalobce tímto rozsáhlým dokazováním dokázal vše, co dokázat měl :
že skutková zjištění neodpovídají výsledkům dokazování ,
že rozsudek OS je formálně i věcně chybný,
že výpověď je neplatná,
že JUDr.J.Tlustá způsobila neodůvodněné průtahy řízení a
žalovanému škodu tím,že spojila věci 28C38/98 a 19C28/98 ,
místo toho aby spor rozhodla na jedno stání.
že JUDr.J.Tlustá profesně selhala,
že JUDr.J.Tlustá je důvodně podezřelá ze spáchání
trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele,
že JUDr.J.Vovsík byl a je právníkem Městské policie Plzeň
Žalobce varuje soudce KS před vynesením rozsudku typu:
„ Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí,
neshledal nikde žádné pochybení a jako věcně správné je potvrdil.
Proti tomuto rozhodnutí není možné odvolání „
O 020926 listů 14 list 14
X.
Žalobce se domáhá vynesení tohoto r o z s u d k u :
Rozsudek soudu prvního stupně se jako věcně chybný ruší a
věc se mu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odvolací soud po přezkoumání věci na základě podaného odvolání a
shledal,že skutková zjištění soudem prvního stupně
uvedená v napadeném rozsudku,
neodpovídají výsledkům dosud provedeného dokazování.
Právní názor odvolacího soudu je ten,že výpověď je neplatná.
Odvolací soud souhlasí se všemi argumenty žalobce.
(popř. vypsat konkrétně bod po bodu s čím ano a s čím ne a proč.)
Odvolací soud je toho názoru ,že
výpověď nemá požadované formální náležitosti a ani
výpovědní důvody nejsou naplněny.
Z kontextu událostí vyplývá,že žalovaný jednal účelově.
Odvolací soud přiznává žalobci jeho právo na pravdu a konstatuje, že
ve věci 28C38/98 proběhlo soudní řízení, na jehož konci
senát KS v čele s JUDr.M.Ungrem odsoudil žalobce k zaplacení
12000Kč žalovanému a 21425Kč JUDr.J.Vovsíkovi.
V řízení 28C38/98 a i v předchozím správním řízení
neměl žalobce žádnou možnost se bránit a proto spor prohrál.
Proti porušení jeho základních práv chráněných Ústavou
podal ústavní stížnost č.j. 20/02 k Ústavnímu soudu v Brně.
Odvolací soud souhlasí se všemi nároky žalobce.
Odvolací soud je toho názoru,že
podle Organizačního řádu Městské policie
je JUDr.J.Vovsík právník Městské policie v Plzni.
Odvolací soud není oprávněn v tomto řízení
zkoumat trestnou činnost JUDr.J.Tlusté ,konstatuje pouze,že
soudkyně OS JUDr.J.Tlustá profesně selhala.
Věc se přiděluje jinému soudci i senátu OS.
Žalobce požaduje, aby rozsudek KS v každém případě
obsahoval doslovně tento pravdivý výrok:
„Vysílání na principu scanner je technický nesmysl,kterým
žalovaný zdůvodnil svojí výpověď .„
XI.
Sdělení všem mimo toto řízení:
Soudce Krajského soudu v Plzni JUDr.M.Ungr
není nezávislý a nestranný soudce.
Odmítl napsat do svého rozsudku pravdu a podepsat se pod něj.
Česká republika není právním státem,není proto mým státem.
Důkaz byl dne 9.11.2001 u Krajského soudu v Plzni proveden.
V Plzni dne 26.9.2002 Vladimír Mičkal ing
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Použité symboly:
ČR Česká republika
KS Krajský soud v Plzni
OS Okresní soud v Plzni
MP Městská policie v Plzni
ZP Zákoník práce
§ paragraf
JUDr.J.Tlustá soudce OS
rozsudek rozsudek doručený žalobci č.j. 19C28/98 - 172
přílohy: výpis z internetu
kopie listu s podpisy strážníků
Back