3Co 215/2013
- 35
U S N E S E N Í
Vrchní soud v Praze
rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Mileny Opatrné a
soudkyň JUDr. Jitky Horové a JUDr. Leandry Zilvarové v právní věci žalobce: Ing. Vladimír Mičkal, bytem v Plzni, Alej
Svobody 882/60, proti žalované: Miroslava Vejvodová,
Karlova 29, Plzeň, o ochranu osobnosti a odškodnění za pomluvu ve výši 50.000,- Kč, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Plzni, ze dne 24. dubna 2013,
č. j. 19 C 41/2013-19,
t a k t o :
I.
Usnesení soudu prvního
stupně se ve výroku I. a ve výroku III. potvrzuje .
II.
Ve výroku II. se usnesení zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
O d
ů v o d n ě n í :
Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně přiznal
žalobci osvobození od placení soudních poplatku ze
tří čtvrtin (výrok I.), uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek ve výši 500,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení
(výrok II.) a zamítl návrh žalobce na
přidělení zástupce (výrok III.).
V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvého stupně
uvedl, že podanou žalobu se žalobce domáhal uložení
povinnosti uveřejnit v novinách článek s velkým, tučným nápisem „Mám strach z pacienta, neřekla psychiatrička“, popř. „Nemám
strach z pacienta, řekla psychiatrička“
a dále náhrady nemajetkové újmy 50.000,- Kč.
Zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků
a o přidělení zástupce z řad advokátů.
Soud prvního stupně při rozhodování o osvobození od
soudních poplatků vycházel z prohlášení o majetkových
poměrech a ze sdělení Okresního soudu Plzeň-město,
že žalobce uvedenému
soudu dluží na soudních poplatcích a nákladech trestního
řízení částku 19.100,- Kč, ačkoliv mohl požádat o povolení splátek. Žalobce
pobírá starobní důchod ve výši 6.404,- Kč, závazky na soudních
na poplatcích vznikly jeho jednáním a nelze k nim proto přihlížet. Dle položky 3 Sazebníku soudních poplatků činí v tomto řízení výše poplatku
2.000,- Kč. S ohledem na finanční
poměry žalobce mu soud prvního stupně přiznal osvobození 3/4ze a ve
zbývající 1/4 mu uložil povinnost soudní poplatek zaplatit, tedy ve výši 500,- Kč. Vzhledem k tomu,
že věc není skutkově a právně složitá, ze žaloby je zřetelná žalobcova znalost základních hmotně právních ustanovení, podle nichž
bude jeho požadavek posuzován a jelikož žalobce formuloval své
požadavky za žalovanou jasně a zároveň nebyl od poplatkové povinnosti osvobozen, uzavřel soud prvního stupně, že zde nejsou
splněny podmínky pro ustanovení zástupce z řad
advokátů ve smyslu ust. § 30 odst. 1 a 2 o.s.ř. a zamítl návrh žalobce
na ustanovení zástupce.
Na shora uvedené usnesení
žalobce reagoval v zákonné lhůtě podáním,
které označil „reakce“ a které obsahuje především hrubé až urážející útoky na
osobu rozhodujícího soudce, s touto
věcí navíc absolutně nesouvisející. Pouhá jediná věta má náznak odvolání proti
výše uvedenému usnesení a proto byl
žalobce soudem prvního stupně usnesením č.j. 19 C 41/2013- 25
ze dne 13. 5. 2013 vyzván, aby ujasnil, zda svým podáním se mínil odvolat se
nebo zda je namítána podjatost soudce JUDr. Karla Svobody. Pokud
se žalobce mínil odvolat, byl vyzván, aby uvedl, který z výroků napadá, odvolací důvody a odvolací návrh. Na
to žalobce doručil podání,
které označil „odvolání“ a v němž tvrdil, že má právo na osvobození od placení soudních poplatků a navrhuje, aby odvolací soud
napadené usnesení zrušil.
Odvolací soud přezkoumal
napadené usnesení a řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 212 a § 212a o.s.ř. aniž by ve věci musel nařídit odvolací
jednání (ust. § 214 odst. 2 lit. c/ o.s.ř.)
, dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.
Podle ust. § 138 o.s.ř. na
návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudního poplatku, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o zřejmě bezúspěšné uplatnění nebo bránění práva.
Uvedené ustanovení představuje
výjimku z obecné poplatkové povinnosti založené ust. § 2 a 4 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích v platném znění. K osvobození od soudních
poplatků přistupuje soud zcela výjimečně, při zohlednění konkrétních
skutečností, které uvedený postup odůvodňují, zejména toho, že se jedná
o osobu zcela nemajetnou. Nepřichází
proto v úvahu ani ohled na případné dluhy účastníka či míru jeho zadlužení. Smyslem uvedené právní úpravy je umožnit přístup k
soudu účastníkům, jejichž majetkové a
jiné osobní poměry (kupř. zdravotní,
postižení v důsledku živelné pohromy apod.) neumožňují zaplatit poplatek v zákonem stanovené výši. V úvahu tak přicházejí osoby zcela nemajetné
nebo osoby s nízkými
příjmy, kterým jejich poměry (viz výše) nedovolují získat prostředky k úhradě poplatků, když nepřiznání osvobození
jen těmto osobám by mohlo znamenat
újmu na jejich právu domoci se soudní ochrany. Odvolací soud při úvaze o důvodnosti odvolání žalobce vyšel z
obsahu spisového materiálu, žalobcem
sdělených skutečností a dospěl k závěru,
že žalobce nesplňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudního
poplatku.
Žalobce, podle jeho tvrzení,
nevlastní majetek větší hodnoty a jediným příjmem je starobní důchod 6.404,- Kč měsíčně. Zároveň však nevynakládá žádné výdaje na
bydlení, nikoho nevyživuje a proto je
odvolací soud shodně se soudem prvního stupně přesvědčen, že zde
se nejedná o situaci, která by žalobci s ohledem
na jeho osobní poměry neumožňovala získat
prostředky k zaplacení
soudního poplatku, které činí 500,- Kč.
Odvolací soud se zřetelem k výše vyloženým
argumentům napadené usnesení ve
výroku I. jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.
Podle ust. § 30 odst. 1 o.s.ř.
lze účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (ust. § 138),
předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce,
jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Uvedená právní úprava pro ustanovení zástupce účastníkovi stanoví dvě
kumulativní podmínky, tj. zjištění, že na straně žadatele jsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a
dále, že ustanovení opatrovníka vyžaduje
nezbytná potřeba ochrany zájmů účastníka. Odvolací soud se i
zde ztotožnil s úvahou soudu prvního
stupně, jak co se týče splnění první ze dvou
nezbytných
(zákonem vyžadovaných) podmínek pro ustanovení zástupce žalovanému pro dané řízení, a to, že nejsou na jeho straně splněny
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků,
tak i ohledně druhé z podmínek, tedy nutnosti ustanovení zástupce žalobci
k ochraně jeho zájmů. Se zřetelem
k výše uvedeným argumentům, proto odvolací soud napadené usnesení i ve výroku III. potvrdil jako věcně správné dle ust. §
219 o.s.ř.
Ohledně výroku II. napadeného
usnesení je třeba nejprve poznamenat, že zřejmým administrativním
pochybením byla povinnost zaplatit soudní poplatek uložena žalovanému, soud prvního stupně měl jistě na mysli uložit tuto
povinnost žalobci.
Nicméně zde se odvolací soud s postupem soudu prvního stupně neztotožnil, protože k zaplacení
správně vyměřeného soudního poplatku měl být žalobce řádně vyzván po té, co
usnesení o zamítnutí návrhu na osvobození od soudních poplatků nabylo právní
moci.
V
této souvislosti je nutno odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 2. 5. 2002,
sp. zn. III. ÚS 588/2000.
Ústavní soud zde vysvětlil, že účelem rozhodování o návrhu účastníka o osvobození od soudního poplatku je posouzení jeho
poměrů, jakož i svévole nebo zřejmé bezúspěšnosti při
uplatňování nebo bránění práva. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí není otázka povinnosti zaplatit soudní poplatek
konečným způsobem vyřešena. Není-li osvobození od soudního poplatku přiznáno, musí být
účastníku za účelem možnosti uplatnění práva na soudní ochranu poskytnut reálný časový prostor pro úhradu
soudního poplatku a tím pro
pokračování v řízení o věci samé. Tím soud prvního stupně nedostál účelům
úpravy vyplývající ze vzájemné vazby ustanovení § 9
odst. 1
zákona č. 549/1991 Sb. a ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. (srov. také nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2006, sp. zn. IV.
ÚS 776/05).
Výzva k zaplacení soudního poplatku musí obsahovat jeho výši, položku
Sazebníku, dle
které je výše stanovena, lhůtu do které je třeba soudní poplatek
zaplatit, variabilní symbol a
číslo účtu, závěrem pak poučení o následcích nezaplacení soudního poplatku.
Tato výzva je však před tím, než nabylo
právní moci rozhodnutí o neosvobození od soudních poplatků předčasná. Odvolacímu soudu proto nezbylo, než ve
smyslu ust. § 219a o.s.ř. napadené usnesení ve výroku II. zrušit a vrátit soudu prvního stupně k
dalšímu postupu. Žalobce musí být
po té, co nyní přezkoumávané usnesení nabyde právní moci ,ve smyslu ust. §9
řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu a poučen o následcích marného
uplynutí lhůty.
O náhradě nákladů řízení rozhodne soud prvního
stupně v rozhodnutí, kterým bude řízení před ním skončeno (ust. § 151 odst. 1
o.s.ř.).
P o u č e n í : Proti
tomuto usnesení l z e podat dovolání
za podmínek uvedených v ust. § 237
o.s.ř. do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Krajského
soudu v Plzni. Přípustnost dovolání je
oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
V Praze dne 1. října 2015
JUDr. Milena Opatrná, v. r. předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Anna Bumbová