Document 9 10 11 Back
čj.:15 C 151/2012-619
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci
žalobce: Ing. Vladimír Mičkal, nar. 9. 4. 1951, bytem Kotíkovská 42, Plzeň, proti
žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti se sídlem Vyšehradská 16,
Praha 2, zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem
Rašínovo nábř. 390/42, Praha ‚2, o náhradu nemajetkové újmy,
t a k t o :
I. Řízení o částce 14,000.000,-Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2,5
promile denně, za každý den prodlení, se zastavuje.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 105,782.500,-Kč
spolu s úrokem z prodlení ve výši 2,5 promile denně za každý den
prodlení, se zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení, ve výši 900
Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
O d ů vo d n ě n í :
Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 17. 7. 2012 domáhá po
žalované náhrady nemajetkové újmy, a to s odůvodněním, že u Okresního soudu Plzeň –
město bylo vedeno řízení pod sp. zn. 19C 28/1998 o neplatnost výpovědi z pracovního
(Identita autora podpisu je neznámá) Podepsal Markéta Vítková Čas: 2016.08.16 15:17:55 +02'00'
pokračování 2 15 C 151/2012 2 15 C 151/2012
poměru a náhrady mzdy. Řízení trvalo přes 14 let, žalobce spor vyhrál. V důsledku
nepřiměřené délky tohoto řízení potom žalobci vznikla nemajetková újma. V žalobě tuto
uvedl a konkretizoval tak, že požaduje částku jako náhradu nemajetkové újmy, nikoliv
nepřiměřenou délku shora uvedeného řízení, ale v příčinné souvislosti s uvedeným
řízením, požadoval tedy částku 14,000.000,-Kč, která byla vyčíslena přehlednou tabulkou
na čl. 15 spisu, kde byli uvedeni jednotliví soudci, kteří se na případu podíleli počtem
hodin a propočtem mzdy těchto soudců, kdy následně dospěl žalobce k částce 13.173
hodin, představující částku 14,000.000,-Kč. Počty hodin byly vytaženy ze spisů, udávají
dobu, po kterou byli soudci ve funkci. Dále žalobce požadoval částku 6,000.000,-Kč
z toho důvodu, že se žalobce v období od 1. 6. 1998 do 1. 12. 1998 ocitl po dobu 6.
měsíců zcela bez prostředků z důvodu toho, že m nebyla poskytnuta ze strany úřadu práce
vyplacená dávka. Dále částku 282.500,-Kč, která představuje ztrátu osobní svobody od
22. 1. 2008 od 14:00 do 17:00 hodin, tj. na tři hodiny, dále újma, způsobená ztrátou
lidského práva a svobody účastnit se veřejného zasedání zastupitelstva od 14:00 hodin,
dále částka 42,000.000,-Kč, která představuje ztrátu osobní svobody za 42 dní
v Nápravném ústavu Dobřanech od 15. 101. 2008 do 26. 11. 2008, dále částku
7,000.000,-Kč, kdy se jedná o náhradu za útrapy a strádání od 19. 11. 2008 do 26. 11.
2008 za mřížemi Nápravného zařízení v Dobřanech, dále požaduje částku 10,000.000,Kč,
která je způsobena ztrátou volebního práva v krajských volbách dne 17. a 18. 10.
2008, dále částka 2,000.000,-Kč, jako nehmotná újma za policejní brutalitu a razii během
domovní prohlídky, či spíše razie konané 9. 7. 2009, stres a strach o svůj život, dále
částka 500.000,-Kč, kterou žalobce k výzvě soudu nebyl schopen identifikovat a uvedl,
že se jedná o hmotnou škodu, což však není pravda, neboť o hmotné škodě se jednalo o
částku 5,000.000,-Kč, která však již nebyla předmětem této části řízení, neboť byla
pravomocně odmítnuta usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 – 15C 151/2012-586 ze
dne 9. 7. 2015. I požadavek na náhradu imateriální újmy je oproti shora uvedeným
tvrzením v petitu o 500.000,-Kč vyšší. Žalobce však nebyl schopen tuto identifikovat.
Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl rozsudkem 15C 151/2012-555, kdy žalobce se
k jednání soudu dne 5. 12. 2014 nedostavil. Na tomto jednání měl být žalobce poučen dle
ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení a navrhnou důkazy k prokázání
odpovědnostního titulu vzniku nemajetkové újmy a škody a příčinné souvislosti mezivznikem škody a nesprávným úředním postupem státu. Žalobce se k jednání nedostavil,
soud tak žalobu bez dalšího zamítl. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením
čj. 16Co 67/2015-571 rozhodl tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil
k dalšímu řízení, když sám Městský soud v Praze potom vymezil předmět tohoto řízení a
požadavky žalobce, a to tak, že žalobce se domáhá částky 14,000.000,-Kč z titulu
náhrady nemateriální újmy za nepřiměřenou délku řízení, vedeného u Okresního soudu
Plzeň – město, pod sp. zn. 19C 28/98. Dále také Městský soud v Praze uvedl, že je to
žalobce, kdo podal dne 26. 10. 2012 žádost o zadostiučinění ve výši 124,782.500,-Kč za
nesprávný úřední postup v řízení, vedených u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn.
19C 28/98, sp. zn. 1T 149/2010 a sp. zn. 15C 1232/2005 a dne 15. 10. 2012 mu bylo
přiznáno zadostiučinění ve výši 132.438,-Kč za nemateriální újmu vzniklou v důsledku
nesprávného úředního postupu, spočívající v nepřiměřené délce řízení Okresního soudu
Plzeň – město, pod sp. zn. 19C 28/98. Městský soud v Praze tedy konstatoval, že je dána
minimálně příčinná souvislost mezi nemateriální újmou a nesprávným úředním
postupem, vedeným u Okresního soudu Plzeň – město, pod sp. zn. 19C 28/98 a soud
pochybil, pokud se nezabýval tím, zda poskytnuté zadostiučinění je dostatečné, neboť
pokračování 3 15 C 151/2012 3 15 C 151/2012
žalobce požaduje zaplacení dalších 14,000.000,-Kč, že žádá navýšit ještě o další částky,
celkem 110,782.500,-Kč, neboť tato nemateriální újma vznikla v příčinné souvislosti
s nepřiměřeně dlouhým řízením 19C 28/98.
U jednání soudu dne 28. 7. 2016 v návaznosti na předchozí jednání soudu dne 26.
2. 2016 žalobce popřel závěry Městského soudu v Praze, které interpretovaly jeho
požadavky v žalobě. ŽALOBCE SE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ nedomáhal odškodnění ve
výši 14,000.000,-Kč za nepřiměřenou délku řízení vedenou u Okresního soudu Plzeň –
město pod sp. zn. 19C 28/98. Předmětem této žaloby byl požadavek žalobce na náhradu
nemajetkové újmy, která měla vzniknout v souvislosti s řízením, vedeným u Okresního
soudu Plzeň – město pod sp. zn. 19C 28/98. Skutečnost, že Městský soud v Praze
nesprávně vyhodnotil a interpretoval požadavky žalobce, a to jak v usnesení, týkající se
odmítnutí žaloby, tak i ve zrušujícím usnesení ze dne 22. 4. 21015 potom vyplývá i
z následného jednání ze strany žalobce, který na jednání soudu dne 28. 7. 2016 vzal
žalobu co do částky 14,000.000,-Kč zpět, a to právě z tohoto důvodu, že tato částka
předmětem žaloby vůbec není, nejedná se o požadavek na náhradu nemajetkové újmy
z titulu nepřiměřené délky řízení, ale pouze o propočet a výpočet hodin strávených soudci
ve funkci a jejich násobením na jejich mzdu. Nejednalo se tedy v žádném případě o
požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu žalobce 2x odmítl a jednou zamítl právě z důvodů
absence tvrzení ohledně požadavku žalobce o příčinné souvislosti mezi nesprávným
úředním postupem a vzniklou nemajetkovou újmou. Ze strany Obvodního soudu pro
Prahu 2 v rámci veškerých rozhodnutí byla konstatována nepřezkoumatelnost žaloby,
nedostatek žalobních tvrzení, nedostatek tvrzení ohledně příčinné souvislosti mezi
vznikem škody a nesprávným úředním postupem. Ze strany Městského soudu v Praze
byla opakovaně tato rozhodnutí rušena s poukazem na výklad požadavků žalobce, který
se však ukázal jako nesprávný. Vzhledem k tomu, že žalobce na jednání soudu vzal
žalobu co do částky 14,000.000,-Kč zpět, soud řízení v tomto rozsahu zastavil.
Předmětem řízení potom zbyly další nároky žalobce, kdy k rozporům mezi dalšími
požadavky žalobce, uvedenými žalobě a petitem žaloby, však žalobce nedokázal k částce
500.000,-Kč nijak vysvětlit i tato částka byla tedy bez dalšího ze strany soudu zamítnuta,
neboť tato neměla oporu v žalobních tvrzeních.
Co se týká dalších nároků, tak jak byly specifikovány na jednání soudu dne 26. 2.
2016, zde opět zůstalo pouze u výzvy ze strany soudu a o specifikaci těchto nároků
v jejich výši. Na jednání soudu dne 26. 2. 2016 soud opakovaně poučil žalobce dle ust. §
118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že je nutné tvrdit příčinnou souvislost mezi těmito požadavky a
nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, vedeného u
Okresního soudu Plzeň – město, pod sp. zn. 19C 28/98, tedy, že je nutné doplnit
konkrétní příčinnou souvislost mezi uvedenými průtahy v řízení a uvedenými požadavky
na náhradu nemajetkové újmy. Zároveň byl žalobce poučen o koncentraci řízení. Žalobci
byla poskytnuta 30ti denní lhůta k doplnění tvrzení, kdy v této lhůtě žalobce ničeho
nedoplnil. Na jednání soudu dne 28. 7. 2016 potom žalobce uvedl, že se domníval, že mu
bude ze strany soudu zasláno ještě usnesení, ve kterém bude k doplnění konkrétně
vyzván.
Co se týká otázky příčinné souvislosti, zde soud odkazuje na rozhodnutí
Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 30Cdo 190/2012 ze dne 29. 4. 2014, kdy
otázka příčinné souvislosti, tj. vztahu mezi škodnou událostí a vznikem škody, je otázkou
skutkovou, nikoliv právní. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení,
mezi jakými skutkovými okolnostmi má být jejich existence zjišťována a případně, zda a
pokračování 4 15 C 151/2012 4 15 C 151/2012
jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit – viz usnesení Nejvyššího soudu – sp.
zn. 28Cdo 2300/2011. Je běžné, že kauzálního děje se účastní více skutečností, než které
vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právní a
relevantní příčinu škody celého řetězce všeobecně v příčinné souvislosti, v němž každý
jev má svoji příčinu, zároveň je však příčinou jiného jevu. Je třeba sledovat jen ty příčiny,
které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž
by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kauzálního nexu je nezbytné, aby řetězec
postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu k vzniku škody natolik propojen,
že již způsobení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem
škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako
následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti
dochází, jestliže nová okolnost způsobila jako výlučná a samostatná příčina, která
vyvolala vznik škody, bez ohledu na původní škodnou událost. U otázky příčinné
souvislosti se tedy jedná o otázku skutkovou, nikoliv právní. Je tak na žalobci, aby
primárně tvrdil a zejména prokázal příčinnou souvislost. Žalobce však k výzvě soudu
žádnou příčinnou souvislost k jednotlivým jeho požadavkům nedoplnil.
Soudu tak není zřejmé a z žaloby nijak nevyplývá a soud nemá ani za prokázané,
jaká je příčinná souvislost mezi vznikem nemajetkové újmy, za kterou žalobce požaduje
částku 6,000.000,-Kč z důvodů nevyplacení dávky za období od 1. 6. 1998 do 1. 12.
1998, kdy, pokud toto vztahuje k nepřiměřené délce daného řízení, je evidentní, že řízení,
vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 19C 28/98, bylo zahájeno právě
v roce 1998, jen těžko zde již k 1. 6. 1998 mohly být průtahy, které zapříčinily již k
tomuto okamžiku nepřiměřenou délku soudního řízení a jen těžko tak lze obecně
dovodit, aniž by tato byla tvrzena a byla ze strany soudu nějak prokazována, příčinnou
souvislost mezi nepřiměřenou délkou uvedeného řízení a vznikem této nemajetkové
újmy.
K požadavku žalobce na zaplacení částky 282.500,-Kč, která představuje ztrátu
osobní svobody od 22. 1. 2008 na 3 hodiny a nemožnost zúčastnit se veřejného zasedání
zastupitelstva, žalobce netvrdil žádné souvislosti s nepřiměřenou délkou uvedeného
řízení. Stejně tak potom k částce 42,000.000,-Kč a 7,000.000,-Kč a s nimi spojených i
10,000.000,-Kč, kdy u prvních dvou částek se jedná o zadržení v Nápravném ústavu
v Dobřanech a u třetí nemožnost zúčastnit se krajských voleb v období, kdy byl zadržen
v Nápravném ústavu v Dobřanech, žalobce neposkytl soudu žádná tvrzení týkající se
příčinné souvislosti mezi nepřiměřenou délkou civilního řízení, vedeného u Okresního
soudu Plzeň – město pod sp. zn. 19C 28/98, která se týkala domáhání se žalobce určení
neplatnosti ukončení pracovního poměru a jeho zadržením v Nápravném ústavu
v Dobřanech. Soud zde opět objektivně ani žádnou příčinnou souvislost neshledal, nebyla
ze strany žalobce tvrzena.
Stejně tak potom částka 2,000.000,-Kč za policejní brutalitu a razii během
domovní prohlídky dne 9. 7. 2009, žalobce opět tuto nemajetkovou újmu spojuje, že tato
vznikla v příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení Okresního soudu Plzeň –
město – 19C 28/98. Toto opakovaně uvedl i na jednání soudu dne 26. 2. 2016. Soudu
opět není zřejmé, jakým způsobem nepřiměřená délka civilního řízení o určení
neplatnosti ukončení pracovního poměru souvisí a zapříčinila domovní prohlídku u
žalobce v roce 2009. Ze strany soudu je tak konstatováno, že vzhledem k tomu, že v době
30ti denní lhůtě, která žalobci byla k nutnosti doplnění těchto konkrétních tvrzení, dána,
žalobce konkrétní tvrzení nijak nedoplnil. Zároveň došlo ke koncentraci řízení a ze strany
soudu tak již nebyla poskytnuta další lhůta k doplnění tvrzení a navržení důkazů
k prokázání těchto tvrzení. Soud tak žalobě opět v tomto rozsahu zamítl.
pokračování 5 15 C 151/2012 5 15 C 151/2012
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř, žalovaná byla ve
sporu úspěšná. Soud tak postupoval podle VYHLÁŠKY č.254/2015 Sb.ze dne 23. září
2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení
v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu
a přiznal žalovaní paušální náhradu výdajů (á 300 Kč) za úkony, vyjádření k žalobě
a účasti na jednání.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne
doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu
v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto
rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud
povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí
V Praze dne 5. srpna 2016
JUDr. Ondřej Růžička v.r.
soudce
Za správnost vyhotovení: Vítková