Č.j.: 16 Co 304/2015 – 592
U s
n e s e n í
Městský soud v Praze jako soud odvolací
rozhodl v senátu složeném z předsedy
senátu JUDr. Milana Chmelíčka
a soudců JUDr. Ivy Březinové a Mgr. Martina Jachury v
právní věci žalobce: Ing. Vladimír Mičkal, nar. 9.4.1951, bytem Kotíkovská 42, Plzeň, proti žalovanému:
Česká republika – Ministerstvo
spravedlnosti se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o imateriální újmu ve výši 124,782.500,- Kč, o odvolání žalobce proti
usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze
dne 9.7.2015, č.j. 15 C 151/2012-586,
t a
k t o :
Usnesení
soudu I. stupně se m ě n í
tak, že návrh na zahájení řízení, doručený soudu dne
17.7.2012, o odškodnění
imateriální újmy ve výši 124,782.500,- Kč se n e o d m í t á ; jinak se usnesení soudu I. stupně p o t v r z u j e .
O d
ů v o d n ě n í
Napadeným usnesením soud I. stupně odmítl návrh na
zahájení řízení, doručený soudu dne 17.7.2012.
Takto
soud rozhodl o návrhu žalobce, kterým se po žalovaném domáhal náhrady nemajetkové
újmy ve výši 124,782.500,- Kč a
skutečné škody ve výši 5,000.000,- Kč. Po
zrušení zamítavého rozsudku soudu I. stupně uložil odvolací soud
usnesením ze dne 22.4.2015,
č.j. 16 Co 67/2015-571, odstranit rozpor mezi žalobními tvrzeními a
žalobním petitem, neboť petitem žalobce
požaduje částku 124,782,500,- Kč,
což je součet částek 14,000.000,- Kč,
6,000.000,- Kč,
282.500,- Kč,
42,000.000,- Kč,
7,000.000,- Kč, 10,000.000,-Kč, 2,500.000,- Kč a 43,000.000,- Kč. Ohledně požadavku na zaplacení částky 2,500.000,-
Kč je rozpor mezi petitem a
žalobními tvrzeními, neboť ze žalobních tvrzení vyplývá,
že žalobce mimo jiné požaduje nehmotnou škodu za policejní brutalitu před a během domovní prohlídky ve výši 2,000.000,- Kč a dále hmotnou škodu za ztrátu památného
bajonetu ve výši 5,000.000,- Kč,
ale částka 5,000.000,- Kč
není do petitu vůbec zahrnuta a požadavek na náhradu imateriální škody je
oproti tvrzením o 500.000,- Kč
vyšší. Usnesením ze dne 15.6.2015 soud žalobce vyzval k odstranění shora uvedených vad uvedeným
způsobem a žalobce byl poučen o možnosti odmítnutí návrhu. Žalobce však na tuto
výzvu adekvátně nereagoval, pouze
uváděl, že v usnesení je použita jeho neaktuální adresa. Soud I. stupně dospěl k závěru, že nedostatek
náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání
a pokračování v řízení, neboť mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem je
logický rozpor. Protože žalobce výše uvedený rozpor neodstranil, soud
postupoval dle § 43 odst.
2 o.si. a celou žalobu odmítl jako neprojednatelnou.
Usnesení napadl včasným odvoláním žalobce. Namítal,
že soud mu neprodloužil lhůtu k odstranění
vad žaloby do doby, kterou tento soud sám potřeboval k odstranění vady jeho vlastního usnesení. Odvolání pak obsahovalo
invektivy vůči soudci soudu I. stupně – JUDr. Růžičkovi. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud usnesení soudu I.
stupně zrušil, aby lhůta k doplnění žaloby
počala běžet ode dne doručení usnesení Městského soudu v
Praze týkajícího se tohoto odvolání a
aby soudce JUDr. Růžička zaplatil žalobci náklady ve výši 5.000,-
Kč.
Z podnětu podaného odvolání
přezkoumal odvolací soud napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a aniž ve
věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné, i když z
jiných než v odvolání uvedených
důvodů.
Žaloba je podáním, kterým se
zahajuje řízení před soudem. Žaloba musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání uvedených v
ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. také vylíčení rozhodujících skutečností,
označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí z ní
být patrno, čeho
se domáhá (tzv. žalobní petit). Neobsahuje-li žaloba všechny požadované
náležitosti, předseda
senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k
tomu lhůtu a poučí ho, jak je třeba
opravu nebo doplnění provést (§ 43 odst. 1 o.s.ř.). Není-li přes výzvu
předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu
odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen (§ 43 odst. 2 o.s.ř.).
Nedostatek náležitostí brání
věcnému projednání žaloby a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností, nebo je-li vylíčení těchto skutečností natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez
dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem
řízení, nebo – jak je tomu v daném případě – je-li
mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem logický rozpor.
Z obsahu spisu i z podané žaloby vyplývá, že žalobce se domáhá
imateriálního zadostiučinění
za dlouhotrvající řízení vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp.zn. 19 C 28/98. Žalovaný mu za tento nesprávný postup
již přiznal částku 132.438,- Kč. Žalobce
v žalobě požaduje po žalovaném
dalších 14,000.000,- Kč
a dále tvrdí, že v souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem se ocitl zcela bez
prostředků, strádal hlady, ztratil osobní
svobody a byla mu způsobena újma způsobenou ztrátou lidského práva a svobody
účastnit se veřejného zasedání zastupitelstva v
Plzni a ztrátou volebního práva v krajských volbách, dále požaduje nehmotnou škodu za policejní brutalitu před a během
domovní prohlídky, a to dle petitu v celkové výši
124,782,500,- Kč.
Dále dle tvrzení v žalobě požaduje hmotnou škodu 5,000.000,- Kč za památný bajonet z první světové války. Tato
hmotná škoda ve výši 5,000.000,- Kč však již není požadována petitem, soud I. stupně tedy zcela správně za situace, kdy se mu nepodařilo tento rozpor mezi
tvrzeními v žalobě a v žalobním petitu odstranit, správně žalobu v rozsahu, jímž se žalobce domáhal odškodnění skutečné škody, odmítl dle § 43 odst. 2 o.s.ř.
Pokud jde o odmítnutí žaloby ve vztahu k imateriální újmě, odvolací soud neshledal, že by
v tomto rozsahu byla žaloba neprojednatelná, neboť z obsahu žaloby vyplývá, že
žalobce požaduje imateriální újmu
za dlouhotrvající řízení vedené před Okresním soudem Plzeň – město pod sp.zn. 19 C
28/98, a to dalších 14,000.000,- Kč,
a dále tvrdí, že v příčinné souvislosti s tímto
dlouhotrvajícím řízením mu vznikla další imateriální újma,
kterou
rozepisuje
v žalobě ve výši 110.782.500.
Není tedy dán důvod pro odmítnutí žaloby jako celku. Rozpor mezi tvrzeními a petitem pokud jde o částku 500.000,- Kč lze odstranit při jednání.
S ohledem na výše uvedené tedy odvolací soud usnesení soudu I. stupně změnil tak, že žaloba ohledně imateriální újmy se neodmítá. Pokud žalobce v
žalobních tvrzeních požadoval
náhradu skutečné škody ve výši 5,000.000,- Kč, v tomto rozsahu soud I. stupně zcela správně
žalobu odmítl, neboť tuto částku nepožaduje v petitu a nebyl tedy odstraněn rozpor mezi žalobními tvrzeními a petitem,
přestože k odstranění této vady byl výslovně vyzván.
Odvolací soud v tomto
rozsahu usnesení soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil dle § 219 o.s.ř.
Na soudu I.
stupně nyní bude, aby se zabýval tím, zda žalovaným poskytnuté zadostiučinění za dlouhotrvající řízení vedené před
Okresním soudem Plzeň–město
pod sp.zn. 19 C
28/98 je dostačující, či zda je nutno je navýšit o částku požadované žalobcem,
a zda je dána příčinná souvislost mezi
dlouhotrvajícím řízením ve věci sp.zn. 19 C 28/98 a
dalšími imateriálními újmami, které žalobce žalobou
požaduje.
P o u č e n í : Proti
tomuto usnesení je přípustné
dovolání k Nejvyššímu
soudu ČR prostřednictvím
soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek dle § 237 o.s.ř., tedy
jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu
závisí na vyřešení otázky hmotného
nebo procesního práva, při jejímž řešení
se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího
soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu
dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka
posouzena jinak.
V
Praze dne 2. listopadu 2015
JUDr. Milan Chmelíček, v. r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Marta
Vyhnalová