Document 9 10 11     Back



                                                            19C 97/2009-83                
                             ČESKÁ REPUBLIKA
                                ROZSUDEK
                            JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyni JUDr. Irenou Ondruszovou ve věci žalobce 
Ing. Vladimíra Mičkala, nar. 9.4.1951, bytem Plzeň, Kotíkovská 42, proti žalované 
MUDr. Neleně Škopkové, nar. 13.7.1934, bytem Starý Plzenec, E. Beneše 1004, o ochranu 
osobnosti,

                                  takto:

         I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal omluvy v jednací síni 
            před přítomnou veřejností a novináři ve znění: „Upřímně lituji toho, že jsem na 
            Vás napsala nepravdivý znalecký posudek”, se  z a m í t á.

	II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 

                                Odůvodnění

    Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28.8.2009, dopiněnou podáním z 16.9.2009 a 
po připuštěné změně žalobního návrhu dne 3.2 2010 se žalobce domáhal po žalované omluvy 
ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že žalovaná ho vědomě a 
úmyslně zesměšnila a společensky znemožnila tím, že o něm před veřejností a před novináři 
dne 5.5.2009 a 26.5.2009 v soudní síni prohlásila, že je těžce duševně nemocný agresivní 
kverulantní blázen, trpící nevyléčitelnou parmoidou s bludy, neschopný zúčastnit se soudního 
jednání a být ve věci vyslechnut. Novináři vše otiskli s jeho svolenim a tato pomluva se 
donesla k dcerám žalobce a k jejich mamince, na kterých žalobci velmi záleží, co si o něm 
myslí. Tím, že žalovaná veřejně pomluvila žalobce, zasáhla hrubě a arogantně a ze zjištných 
důvodů do jeho práva na ochranu osobnosti, jeho dobrého jména, zejména jeho občanské cti,

pokračováni                             2                                     19C 97/2009

lidské důstojnosti a i do jeho soukromí a rodinného života. Okresní soud Plzeň-město 
usnesením z 26.5.2009 čj. 15 Nc 1232/2005-321 tuto pomluvu odmítl, odmítl akceptovat 
posudek žalované a dal žalobci pině za pravdu.

    Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že na závěrech svého posudku trvá, nehodlá 
na nich nic měnit. Žalobce trpí určitou duševní poruchou. Na jmenovaného byla nucena podat 
znalecký posudek i přesto, že žádala o zbavení této povinnosti. Znalecký posudek vypracovala 
dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a za znalecký posudek účtovala běžné částky. 
Žalovaná uvedla, že vzhledem k osobnosti žalobce a důsledkům poruchy jeho jednání sc 
cítí psychicky deptána, mnohokrát ji slovně napadl a vyhrožoval. Nikdy neporušila ochranu 
práv osobnosti žádného svého pacienta a neudělala to ani v tomto případě.

    Po provedeném dokazovaní má soud za prokázáno z listinných důkazů, a to ze spisu 
Okresního soudu Plzeň-město sp.zn. 15 Nc 1232/2005, že řízení o o způsobilosti k právním 
úkonům žalobce bylo zahájeno usnesením soudu ze dne 6.1.2006, č.j. 15 Nc 1232/2005-4 
z podnětu Úfadu městského obvodu Plzeň 1. Ve věci (usnesení z 20.3.2006 č.j. 15 Nc 
1232/2005-10) byla žalovaná ustanovena k podání znaleckého posudku na žalobce z oboru 
zdravotnictví – odvětví psychiatrie. Žalobci byla uložena povinnost, aby se ke znalkyni 
dostavil a podrobil se vyšetření, což neučinil. Žalovaná dne 21.3.2008 požádala o zproštění 
povinnosti vypracovat znalecký posudek na žalobce, popsala jeho nevhodné chování 
v ordinaci s tím, že nelze očekávat spolupráci žalobce s ialovanou. Její žádost byla zamítnuta 
usnesením z 4.4.2008 č.j. 15 Nc 1223/2005-150. Usnesením zc dne 21.2.2008 č.j. 15 Nc 
1232/2005-128 soud nařídil vyšetřeni žalobce po dobu nejdéle šesti týdnů v Psychiatrické 
léčebně v Dobřanech. Žalovaná podala dne 16.11.2008 znalecký posudek, který navazoval na 
předchozí posudky z 6.11.2006 a z 24.1 2008, vc kterém popsala chování žalobce dle 
spisového materiálu, jeho chování po předvedení policisty do psychiatrické léčebny dne 
22.1.2008 a průběh vyšetření žalobce v Psychiatrické léčebně v Dobřanech, při kterém 
spolupracovala i s dalšími lékaři psychiatrie (např. s primářem oddělení MUDr. Šupinou). 
Lalobce po celou dobu v léčebně odmítal spolupracovat s žalovanou i s ostatními psychiatry 
s MUDr. Neupauerem a MUDr. Čiháčkovou, kontakt se s ním nepodařilo navázat. Žalovaná 
v posudku uvedla, že žalobce je orientačně dobře informován o čase, místě a situaci, není 
afektivně labilní, nejsou patrny výkyvy do manických či depresivních rozlad, nejevil známky 
úzkosti, intelekt zřejmě podstatněji nenarušen, myšlení žalobce je zcela ovlivněno bludnou 
produkcí, permanentním nastražením, pocity ukřivděnosti, výraznou vztahovačností a 
kverulatorními projevy, asocialita osobnosti s neschopností přizpůsobení se v sociálním 
prostředí. Žalovaná v závěru znaleckého posudku uvedla, že žalobce trpí závažnou duševní 
chorobou, paranoidní psychózou s bludy, přičemž tato choroba je trvalá, má progresivní vývoj 
a není žádná naděje na zlepšení stavu. V důsledku duševní choroby není žalobce schopen 
chápat smysl právních úkonů včetně jednání v pracovněprávních vztazích, jc schopen 
hospodařit s finančními prostředky, které mu budou přidělenu, není schopen jednání s lékaři. 
Veškeré jeho jednání je zcela ovlivněno výraznými paranoidními bludy. Není schopen se 
pinohodnotně zúčastnit soudního jednání a být ve věci vyslechnut a vzhledem kc zkreslenému 
vnímání reality a výrazné paranoiditě není vhodné doručování písemností. V předmětném 
řízení proběhla tři jednání, při prvém jednání dne 27.2.2009, jehož se žalobce nezúčastnil, 
byla žalovaná vyslechnuta a setrvala na svých závěrech uvedených v písemném znaleckém 
posudku a uvedla, že provedení výslechu a doručování písemností žalobci ponechává na 
úvaze soudu. Při jednání dne 5.5.2009 byl vyslechnut žalobce a při jednání dne 26.5.2009 byla 
opětně vyslechnuta žalovaná, která uvedla, že žalobce je schopen věci, které chce, pochopit a 
dělat, byl by možná schopen uzavřít pracovní smlouvu a je schopen po svém pochopit obsah

pokračováni                            3                                         I9C 972009

písemnosti. Při jednání byla přítomna veřejnost (nesporná tvrzení účastníků). Žalované bylo 
vyplaceno znalečné ze státních prostředků, a to 5.700,- Kč přiznané usnesením z 19.3.2008 
čj. 15 Nc 1232/2005-143 a 8.100,- Kč usnesením z 3.6.2009 čj. 15 Nc 1232/2005-318. za 
hospitalizaci žalobce byla přiznána Psychiatrické léčebně v Dobřanech částka 44.619.12 Kč 
(usnesení z 16.11.2009 č.j. 15 Nc 1232/2005-401). Usnesením ze dne 26.5.2009, č.j. 15 Nc 
1232/2005-321 bylo řízení zastaveno a žádnému z účastníku nebylo přiznáno právo na 
náhradu nákladů řízeni. Soud dovodil, že u žalobce nejsou dány důvody ke zbavení či 
omezení jeho způsobilosti k právním úkonům. Usnesení nabylo právní moci dne 15.7.2009. 
Žalobce podal na žalovanou trestní oznámeni ze spáchání trestného činu křivé výpovědi a 
nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 1 tr. zák. v souvislosti s podaným 
znaleckým posudkem. Toto řízení bylo usnesením Policie ČR, Obvodní oddělení Dobřany, ze 
dne 7.5.2009, čj. KRPP-3339-15/'I'Č-2009-03061 ] podle § 159a odst. 1 tr. řádu odloženo, 
nebol nejde o podezření z trestného činu a není namístě věc vyřídit jinak. Okresní státní 
zastupitelství Plzeň jih sdělilo 15.12.2009, že na základě dalších podání žalobce byla 
věc přezkoumána v rámci výkonu dozoru i dohledu státními zástupci tohoto zastupitelství a 
Krajského státního zastupitelství v Plzni, odložení věci bylo shledáno jako zákonné a 
důvodné. Z odborného vyjádření České lékařské komory z 19.1.2010 bylo zjištěno, že 
oborová komise vědecké rady ČLK pro psychiatrii, která prověřila postup žalované a výsledek 
jejího zkoumání v předmětném znaleckém posudku, dospěla k závěru, že žalovaná 
postupovala lege artis.

    Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dovodil, že žalobce se domáhal po 
žalované omluvy ve smyslu § 13 odst. 1 obč. zák. v důsledku toho, že žalovaná podala 
v rámci soudního řízení na žalobce znalecký posudek a tento posudek je dle názoru žalobce 
nepravdivý. když řízení o způsobilosti k právním úkonům žalobce bylo zastaveno.

    Podle § 11 obč. zák. má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, mj. občanské 
cti a lidské dústgjnosti, jakož i soukromi a svého jména. Požadavek na zajištění účinné 
občanskoprávní ochrany vyžaduje, aby neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby 
spočívající v porušení či již v pouhém ohrožení osobnosti dotčené fyzické osoby, který má za 
následek vznik nemajetkové újmy, byl pro původce neoprávněného zásahu spojen 
s nepříznivými právními následky ve formě občanskoprávních sankcí uvedených v § 13 obč. 
zák. Zalobce se po žalované domáhal omluvy vc znění uvedeném v žalobním návrhu na 
základě skutkových tvrzení, že žalovaná žalobce vědomě a úmyslně zesměšnila a společensky 
znemožnila tím, že dne 5.5.2009 a 26.5.2009 vjednací síni před veřejností a novináři a možná 
i někde jinde prohlásila, že je těžce duševně nemocný agresivni kverulantní blázen trpící 
nevyléčitelnou paranoidou s bludy, neschopný zúčastnit se jednání a být ve věci vyslechnut. 
V určitých připadcch o neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby nejde, a to ani tehdy, 
pokud by se zásah jako odporující objektivnímu právu zdánlivě jevil hovoří se o okolnostech 
vylučujících neoprávněnost, resp. o okolnostech, které porušení, resp. ohrožení osobnosti 
fyzické osoby ospravedlňují. Neoprávněnost zásahu do osobnostní sféry fyzické osoby 
chráněné všeobecným osobnostním právem vylučuje okolnost, že jiný subjekt pinil právní 
povinnost, kterou mu ukládá zákon a takovou je i výkon znalecké povinnosti. Dojde-li 
k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. 
povinností, nejde o zásah neoprávněný, pokud osoba, jež se zásahu dopustila, nevybočila 
z mezí takto stanovených práv a povinností. (stanovisko občanskoprávního a obchodního 
kolegia Nejvyššího soudu ČR Cpjn 13/2007). Žalovaná byla povinna podat na žalobce 
znalecký posudek (§ 12 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb.) ve věci řízeni o způsobilosti k 
právním úkonúm žalobce vedeném u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 15 Nc 1232/2005 o

pokračováni                               4                                 19C 97/2009

jeho zdravotním stavu a vyjádřit se k tomu, zda je schopen zúčastnit se jednáni a být 
vyslechnut a zda je vhodné mu doručovat písemnosti. (§§ 187 odst. 2. 189 o.s.ř.). K těmto 
otázkám byla žalovaná vyslechnuta podle § 187 odst. 3 o.s.ř. při jednáni dne 27.2.2009 a 
26.5.2009. Je nutno zdůraznit, že žalovaná byla nucena posuzovat zdravotni stav žalobce 
pouze z jeho chování a ze spisového materiálu, který měla k dispozici. nebo[- žalobce 
s žalovanou nespolupracoval, odmítal vyšetřeni. Závěry jejího znaleckého posouzeni byly 
podpořeny odborným vyjádřením (§ 127 odst. 4 o.s.ř.) komise ZLK pro psychiatrii se 
závěrem, 2c její postup byl legc artis. Žalobce podal na žalovanou trestní oznámení 
v souvislosti s podaným znaleckým posudkem, trestní řízení bylo odloženo podle § 159a 
odst. 1 tr. ř. Protože zc shora uvedeného skutkového stavu nelze dovodit, 2c by 
žalovaná znalkyně vybočila z mezi ji stanovených povinnosti (znalec je povinen podle § 8 zák. č.
 36/1967 Sb. o znalcich a tlumočnicích vykonávat znaleckou činnost řádně), 3.e by sc jednalo 
o exces, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

     Jen pro dopinění ktvrzením žalobce, ž_c žalovaná tak činila ze zištných důvodů, je 
nutno zdůraznit, že znalkyně požádala o zproštění své povinnosti, její žádosti nebylo 
vyhověno. Znalec má právo na znalečné, na odměnu a náhradu hotových výdajů. podle § 139 
odst. 2 o.s.ř., §§ 17 a 18 zák. č. 36/1967 Sb., výše odměny znalce a náhrada jeho cestovních a 
jiných výdajů se stanoví podle vyhl. č. 37/1967 Sb. K námitce žalobce. Že soud je vázán 
rozhodnutím o zastaveni řízeni ve věci sp. zn. 15 \e 123212005, je nutno dodat. Že soud je
vázán podle § 135 odst.l o.s.ř rozhodnutím o spácháni trestného činu. přestupku nebo jiného 
správního deliktu a rozhodnutim o osobním stavu a podle § 159a odst.3.4 o.s.ř. je pro soud 
závazný výrok pravomocného rozsudku. příp. usnesení ve věci samé. Takovým rozhodnutim 
však není usnesení Okresniho soudu Plzeň-město ze dne 26.5.2009 čj. 15 Nc 1232/2005-321 
o zastaveni rizcní o způsobilosti žalobce k právním ůkonům. K žalobnímu návrhu žalobce, 
aby se žalovaná omluvila přimo v jednací síni před přítomnou veřejnosti a novináři, je nutno 
dodat, že takovému požadavku by i v případě spinění zákonných podminek § 13 odst.I obč. 
zák. nebylo možno vyhovět, neboť vykonatelnost rozsudku je podle § 161 odst. 1. 2 o.s.ř. 
spojována s právní moci rozhodnutí (resp.s uplynutím lhůty k piněni) a i v připadě předběžné 
vykonatelnosti rozsudku podle § 162 odst.2 o.s.ř. je rozhodnutí vykonatelné jeho doručením 
(resp. lhůta k piněni bčži od doručení rozsudku), nikoliv vyhlášením rozsudku.

     O náhradě nákladů řízeni bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve 
sporu úspěšná, náhrady nákladů řízení sc vzdala, a proto jejich náhrada nebyla přiznána 
žádnému z účastníků.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení 
         k Vrchnimu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Plzni dne 03.02.2010

Za správnost vyhotovení:                      JUDr. Irena Ondruszová, v.r.
Hekna Pátková                                       samosoudkyně


Document 9 10 11     Back