č.j. 32/2011
Krajský soud v Plzni
Veleslavínova 40
Plzeň
K sp.
zn. 19 C 43/2012
Žalobce: Ing.
Vladimír Mičkal
nar.
9.4.1951
bytem
v Plzni, Kotíkovská 42
zast. Miloslavem Kreysou,
advokátem
se
sídlem v Plzni, Bezručova 9
Žalovaná: MUDr.
Helena Škopková
nar.
13.7.1934
bytem Starý Plzenec,
Ed. Beneše 1004
zast. Mgr. Bc. Milošem Mácou,
se
sídlem Frýdek – Místek, Škarabelova 143
adresa
pro doručování Lékařská 2 (ČLK), Praha 5 - Motol
DOVOLÁNÍ ŽALOBCE
proti
rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16.10.2012, č.j. 1 Co 5/2012 - 76
dvojmo
Nejvyššímu
soudu ČR
Nejvyššímu
soudu
České
republiky
Rozsudkem Krajského soudu
v Plzni ze dne 27.10.2011 č.j. 19 C 43/2010-151 ve spojení
s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16.10.2012 č.j. 10 Co
5/2012-176 byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 100.000,-- Kč s přísl.
a zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal uveřejnění omluvy v deníku „
Plzeňský deník“.
Žalobce podává prostřednictvím svého
ustanoveného právního zástupce
dovolání:
Odvolací soud vycházel z právního
názoru soudu prvého stupně, který konstatoval, že výroky otištěné
v Plzeňském deníku, které zasahovaly do osobnostních práv žalobce, nebyly
výroky žalované, nýbrž že tyto výroky, tj. titulek článku, zkoncipovala
redaktorka, a že tedy žalobce neprokázal zásah žalované do osobnostních práv
žalobce. Odvolací soud se s tímto právním názorem soudu prvního stupně
ztotožnil a rozvedl jej. Na odůvodnění se pro stručnost odkazuje.
Podle právního názoru žalobce je zcela
mimo jakoukoliv pochybnost, že v Plzeňském deníku vyšel dne 4.2.2010
článek s názvem „Mám strach z pacienta, řekla psychiatrička“. Žalobce
zastává právní názor, že žalovaná jako lékařka ustanovená k podání
znaleckého posudku, je vázána lékařským tajemstvím uloženým jí zákonem č.
36/1967 Sb. Složila zajisté slib znalce dle § 6 odst. 2 citovaného zákona, ve
kterém se mimo jiné zavázala zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se
při výkonu znalecké činnosti dozvěděla. Právě z toho důvodu neměla o
zdravotním stavu žalobce hovořit s osobou, která lékařským tajemstvím ani
povinností mlčenlivosti podle zákona vázána není. O to víc neměla o zdravotním
stavu, ať již svého přímého pacienta, či posuzované osoby, o které měla podat
znalecký posudek, hovořit s novinářem, když lze předpokládat, že novinář
poskytnutou informaci použije pro zveřejnění. Podle právního názoru žalobce je
nerozhodné jaké informace žalovaná jako ustanovená znalkyně poskytla, když na
celou její činnost se povinnost mlčenlivosti vztahuje. Pokud si žalovaná
nevymínila autorizaci článku, což bylo v dokazování soudu prvního stupně
jednoznačně zjištěno, pak podle právního názoru žalobce musí nést veškeré
důsledky za svůj ústní projev zasahující do osobnostních práv žalobce. Žalobce
považuje za nepochybné, že to byla žalovaná, která poskytla redaktorce
Plzeňského deníku informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti
uložená zákonem, a tím zasáhla neoprávněně do jeho osobnostních práv. Podle
právního názoru žalobce ze strany žalované došlo k neoprávněného zásahu do
jeho osobnostní sféry chráněné všeobecným osobnostním právem, když žalovaná
vybočila z mezí své znalecké činnosti a poskytla redaktorce Plzeňského
deníku informace.
Navrhuje se, aby Nejvyšší soud České
republiky v Brně jako soud dovolací zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze
dne 16.10.2012 č.j. 1 Co 5/2012-176 a
Krajského soudu v Plzni ze dne 27.10.2011 č.j. 19 C 43/2010-151 a
věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.
V Plzni
dne 5.12.2012
Ing. Vladimír Mičkal
zast. Miloslavem Kreysou,
advokátem